„Vyhodili mě z ubytovny, předtím z práce na plzeňských Borských polích,“ řekl muž původem z Košic. Podobný osud potkal Danuši Jiřinu Adámkovou, bez střechy nad hlavou se protlouká už dva roky.

„Vyhodili mě z ubytovny v Městě Touškově. Jsem po úrazu obou kotníků a těžké trombóze. Pracovala jsem 51 let, z toho posledních 25 let jako vrátná,“ líčí žena, která se nejednou setkala s nenávistí okolí. „Jednou jsem dřímala na lavičce u Hlavního nádraží a někdo na mě vylil moč,“ vzpomíná.

Julius Sabol i Danuše Jiřina Adámková dostali od dobrovolníků se sdružení Food not Bombs polévku i stravenky. „Jsem dojatá, mám štastnej den,“ přiznala Adámková.

„Uvařili jsme zelňačku, s klobásou, houbami. Je to typický slovenský štědrovečerní pokrm,“ sdělila Deníku Slovenka Lenka Vašinová, členka dobrovolníků, která bezdomovcům polévku spolu s kolegy z 20litrového kastrolu rozlévala.

Vašinová moc dobře ví, jaké to je skončit bez domova.

„Já jsem byla dříve na ulici, chodila jsem na polívku,“ přiznává. Z těžké životní situace se dokázala vyškrabat a dnes sama pomáhá potřebným.

K Západočeskému muzeu, kam pro polévku dorazily desítky lidí bez domova, dorazili i zástupci křesťanského společenství Logos v Plzni. „Přinesli jsme bramborový salát a řízky, a kofolu. Chceme pomoci lidem bez domova,“ řekl Radek Žižka z Logos.