Na stole je nedávné prohlášení primátora Martina Zrzaveckého (ČSSD), že jednal s majitelem někdejších městských lázní Pierluigim Cardosellim a vyjasnili si postoje. „Oboustranným zájmem je, aby byl objekt zrekonstruován a plnil funkci, ať už bude jakákoliv. Městu teď nic nepřináší," uvedl primátor.

Podle architekta Jana Soukupa, který pro Cardoselliho a firmu TWB pracoval na projektu vybudovat z prvorepublikových lázní hotel s wellness, se v lázních zakrátko sejdou zástupci města i majitel.

Soukup říká, že by v lázních rád viděl galerii a poukazuje na Liberec, kde se touto cestou, a podle něj velmi dobře, vydali. „Vybouraly by se příčky a bylo by několik sálů pro galerii. To je moje už 25 let stará idea," prohlásil architekt.

Problémem je ale zátopové území. „Už proto to považuji za vyloučené," připomněl náměstek primátora pro kulturu Martin Baxa (ODS).

Zřejmě nejblíž byla radnice možnosti, jak znovu získat objekt lázní do svého majetku v roce 2006, za primátora za ODS Miroslava Kalouse. Ten chtěl, aby město lázně koupilo. Radnice měla na stole nabídku s cenou nejdřív 28, později 24 milionů korun. Ale z obchodu nic nebylo.

„Mrzí mě to, lázně k Plzni patří. Myslím si, že 24 milionů za budovu a zhruba 300 milionů na rekonstrukci je investice, kterou by si město mohlo dovolit," prohlásil Kalous v květnu 2006, kdy v zastupitelstvu boj o lázně prohrál. Městu ji nabízel tehdejší vlastník, společnost Amádeus. Radnice ji ale nevyužila a lázně se dostaly do rukou italského majitele. Pro nákup tehdy hlasoval za ODS jen primátor Kalous, za US-DEU Petr Domanický a pak sociální demokraté Miroslav Brabec, Petr Osvald, Miloslav Šimák a Lumír Neuberg. Komunisté se hlasování zdrželi, zastupitelé za KDU-ČSL a Pravou volbu pro Plzeň buď byli proti, nebo se rovněž zdrželi. Pokud by nyní chtěla Plzeň lázně zpátky, cena by zřejmě byla nesrovnatelně vyšší.