„Úplně na počátku byl pohled na prázdnou niku nad vchodem do kostela. Řekli jsme si, že by stálo za to pokusit se tam nějakou sochu umístit. Na sympoziu v Chodové Plané jsem se setkal se sochařem Bartolomějem Štěrbou. Tehdy jsem si řekl, že by to mohl být on, kdo by nám sochu vytvořil. Slovo dalo slovo a vše je skutečností,“ řekl za spolek Přátelé Mouřence Lukáš Milota.

Půjde o první pískovcovou sochu, která v nice bude. „Osobně si nepamatuji, že by zde socha byla, ale prý tady kdysi bývala dřevěná. Podle starých fotek je patrné, že tam něco bývalo, protože když se to odstraňovalo, tak byla nika vybourána. Myslím si, že poválce byla dřevěná socha převezena do kašperskohorského muzea,“ sdělil Milota, který přiznal, že ani neuvažovali o tom, že by socha byla znovu dřevěná, protože chtějí, aby se tam dochovala mnohem déle.

Celé dny práce stojí za finální podobou sochy sv. Mořice. Sochař z místa neodjel ani v bouřkách, které se Klatovskem prohnaly. „Socha je z hořického pískovce. Na začátek jsem si vymodeloval figurku, abych měl představu, co budu dělat, a detaily jsem už doplňoval za pochodu. Bylo dáno, že to má být římský bojovník s danými atributy. Taková socha by se dělala běžně měsíc, ale tím, že jsme zde byl od rána do večera, šlo to rychleji,“ vysvětlil Štěrba, jehož sochy jsou k vidění po celé republice, ale i v zahraničí, nejvíce v Německu.

Od 17 let se podílel na opravách památek, kde začal pracovat s kamenem. Spolupracoval například na dvou sedmimetrových sousoších na vinohradské divadlo. Na svoji vysněnou sochu stále ještě čeká, ale přiznává, že nejraději dělá ženy, jichž ale tesá málo; spíše se mu dostává svatých. Socha svatého Mořice je financována z peněz dárců a sbírek pořádaných v kostele. Kdy bude instalována, ještě není jasné.