Sladká procházka po nádherném městě.

Plzeň má ale i svoji odvrácenou tvář, kterou si neradi připouštíme a kterou se nechlubíme. Přesto i v okolí samotného centra si turista může prohlédnout hořká plzeňská tajemství.

Pojďme s divadelníkem Roman Černíkem a architektem Jiřím Boudníkem vyrazit na hořkou procházku po Plzni.
Začínáme stylově v podchodu u hlavního vlakového nádraží.

„To je úplně to první, co turista, který dorazí na návštěvu Plzně vlakem, uvidí. Je to také kulisa, kterou má každé ráno, každý večer ten, kdo přijíždí do Plzně za prací či studiem," popisuje první dojem z Plzně Roman Černík.

Jakmile po eskalátorech sjedeme do podchodu, začíná výklad.

„Všiměte si především originální a kvalitní výzdoby na zdech. Dále nezapomeňte nahlédnout do zákoutí podchodu a pozdravit místní obyvatele a především zaznamenejte čilý obchodní ruch v těchto místech. Vidíte pro Plzeň tolik typické stánky s levným zbožím a herny," komentuje pomalované zdi, zapáchající kouty a prázdné obchody v podchodu Černík.

Jakmile vyjdeme na Americkou třídu, můžeme pozorovat místní obyvatele, shromážděné kolem laviček s krabicovým vínem a jejich psy.

Procházka pokračuje kolem smutně vyhlížejícího zbořeniště bývalého Domu kultury, zaznamenáváme jen prach, hluk a rozvaliny.

Přes řeku přecházíme k výstavní a opuštěné budově bývalého sídla krajského výboru KSČ, kde později také sídlila právnická fakulta.

Jeden klenot po druhém, ale naštěstí je sladká Plzeň už na dohled.