Jako prvotisky či inkunábule se označují knihy vytištěné do roku 1500. Jediný prvotisk uložený ve zdejším archivu představuje latinské vydání světové kroniky Hartmanna Schedela z roku 1493. Tato kniha náleží k neopomenutelným kulturním památkám historie evropského knihtisku a ve všeobecné známosti je především díky svým dvoustránkovým dřevořezovým vedutám evropských měst. Některé z těchto vedut jsou označovány jako topické, čili zhotovené pro několik měst podle jednoho vzoru. Ostatní veduty znázorňují zobrazovaná města autenticky, a tak zde nacházíme vůbec nejstarší autentické vyobrazení Prahy.

Kronika obsahuje přes 1800 ilustrací Michaela Wolgemuta a Wilhelma Pleydenwurffa, kteří patří mezi první neanonymní ilustrátory. Vzhledem k úzkým vazbám Schedela a Wolgemuta k Albrechtu Dürerovi se předpokládá, že se na některých vyobrazeních v knize podílel i tento slavný umělec. Hartmann Schedel, redaktor tohoto rozsáhlého díla, byl norimberský měšťan, lékař, který si díky svému vzdělání osvojil humanistický pohled na svět a již jako mladý začal shromažďovat knihy v tehdy nevídaném rozsahu.

Odtud zřejmě pramenila jeho motivace k vytvoření světové kroniky. Kroniku však objednali a financovali norimberští kupci Sebald Schreyer a Sebastian Kammermeister, jejichž jména se společně s uvedením jména tiskaře Antona Korberga uchovala v kolofonu knihy. Kronika pak zachycuje události od stvoření světa po rok 1493.

UKÁZKA bohatosti ilustrací  kroniky, vlevo stavba babylonské věže.

Schedelova Světová kronika vyšla v latinské podobě a německém překladu. Podle údajů z roku 2009 se do současnosti zachovalo téměř 1300 latinských a 350 německých exemplářů. Také v České republice ji najdeme zejména v zámeckých a klášterních knihovnách. Výtisk, který je uložen v archivu v Horšovském Týně, patří k levnějším nekolorovaným kusům. Do archivu se dostal v roce 1946, kdy byla kniha bez zadní desky nalezena společně s městskými privilegii v truhle zakopané ve spojovací chodbě, která vedla ze sklepa horšovskotýnské radnice do sklepa domu čp. 53. Jak se kniha dostala do majetku města, se prozatím nepodařilo zjistit. Původní majitel koupil knihu pravděpodobně jako prostý knižní blok, jak bylo zpočátku obvyklé, vazby se pořizovaly až později.

V roce 1950 knihu opatřil novou vazbou horšovskotýnský knihvazač pan Balák. Před současnou opravou měla kniha o rozměrech 45 x 31 x 8,5 cm prasklou přední dřevěnou desku, navíc silně poničenou červotočem. Papír byl zkřehlý a degradovaný zateklinami, proto bylo rozhodnuto o komplexním restaurování prvotisku. Prací se ujala konzervátorka archivu Jiřina Vasiová, která po vyčištění papíru dolila poškozené části rozvlákněnou papírovinou, křehká místa ještě zpevnila japonským papírem a vyrobila repliku vazby s užitím fragmentu původní usně.

Veřejnost se může s obsahem Schedelovy kroniky seznámit v elektronické podobě prostřednictvím internetu nebo díky reprintu kolorovaného vydání německého překladu, který vyšel v roce 2009 v Kolíně nad Rýnem. Horšovskotýnský exemplář bude vystaven v rámci některého z dnů otevřených dveří v archivu, který se konává každoročně začátkem června.

Radka Kinkorová, vedoucí SOkA Domažlice