Podle přednosty Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice (FN) Plzeň, kde provedou ročně 800 endoprotéz, Tomáše Pavelky vydrží umělý kloub přibližně 15 let. Někdy však vypadne i mnohem dříve. Zejména mladší lidé tak musí výměnu umělého kloubu absolvovat opakovaně.

„Kloubní náhrada se skládá ze tří částí – část, která je vložena do kosti, část tvořící kloub a část tvořící jamku. My se zabýváme zlepšením povrchu té části, která je vnořena do kosti. Snažíme se vyvinout materiál, který by umožnil rychlejší vhojení a současně pevnější uchycení,“ vysvětluje vedoucí Laboratoře studia interakcí buněk s materiálem Biomedicínského centra v Plzni Marie Hubálek Kalbáčová. Vhodným materiálem by mohl být právě nanokrystalický diamantový prach.

„Umím si však představit i materiál, který by se dal použít na pokrytí jamky nebo kloubu, případně obou částí, a který by měl dlouhou trvanlivost – to znamená nedrolil a neotíral by se a ještě by dobře klouzal,“ nastiňuje vědkyně. „K tomuto účelu by podle mého názoru, založeném na sledování literatury na poli biomateriálů, mohl sloužit nový materiál grafen. Což je v podstatě to samé jako diamant, ale je jinak uspořádaný,“ popisuje Hubálek Kalbáčová. Životnost by podle ní mohly prodloužit oba materiály, buď odděleně a nebo i spolu. „Ale to se zatím ještě netestuje,“ podotýká.

Na otázku, kdy by se implantáty s diamantovým prachem či grafenem mohly využívat v praxi, zatím vědkyně nedokázala odpovědět. „Já se zabývám základním výzkumem na buňkách, a aby mohlo být něco uvedeno do praxe, tak musí následovat testy na zvířatech a pak klinické studie a to vše je běh na dlouhou trať a také na pěkně finančně nákladnou,“ zdůvodnila.

Diamant by se podle Hubálek Kalbáčové mohl v lékařství využívat v budoucnosti i jinak. „Diamant má spoustu zajímavých vlastností, po některé úpravě je vodivý a tudíž ho můžete použít na výrobu různých senzorů, což se výborně hodí pro diagnostické účely,“ uvádí příklad vědkyně z plzeňského biomedicínského centra. „Také se testují nanočástice vyrobené z tohoto diamantu, které můžete také určitým způsobem upravit a pak používat třeba při zobrazovacích technikách nebo k přenosu léčiv. Věřím, že v budoucnu se najdou ještě další biomedicínské aplikace, které si teď ještě neumíme ani představit,“ uzavírá.