Zatímco v předchozích letech zdobily v tomto období botanickou zahradu v areálu plzeňské zoo kvetoucí sněženky, bledule a ladoňky, letos už je jejich sezona u konce. „Sněženky už dokvétají, a to jsme teprve v polovině března. Letos jsme se mohli kochat prvními kvetoucími jarními cibulovinami už před měsícem. Únor byl mimořádně teplý a bohatý na srážky, sezona proto nastoupila dřív, vysvětluje vedoucí botanického oddělení Johana Hanzlíčková s tím, že teď už kvetou další cibuloviny, záhony zdobí různé druhy narcisů a šafránu.

Zdroj: Deník/Veronika Krátká

O měsíc dřív začínají kvést růžovými kvítky japonské třešně sakury. „V Japonsku jsou sakury symbolem jara. Dokonce tam mají pro jejich květy využití. Nakládají je do cukru a kandované květy pak používají jako ozdobu na různé delikatesy. Tady většinou sakury vykvétají v polovině dubna stejně jako slivoně, které už jsou teď obalené květy,“ připomíná botanička a dodává: „Rostliny ale nemají zápis v deníčku, kdy mají vystrčit hlavičky. Nekvetou každý rok stejně a proto se nedá říct přesně, kdy by měly vykvést.“

Různými odstíny žluté teď září záhon zvaný Bizaretum lemující africký výběh. Kvetou tam narcisy a forzýtie známé jako zlatý déšť. Záhon dostal svůj název z francouzského slova bizarre, což znamená podivný, neobvyklý nebo zvláštní. „Je to expozice věnovaná všemu, co přineslo šlechtitelství. Jsou tady také různé zvláštnosti přírodního původu, vysvětluje Johana Hanzlíčková s tím, že k neobvyklým rostlinám patří například čarověník, což je hříčka přírody kulovitého tvaru, která vznikne jako novotvar na stromě nebo keři. Z toho se pak odstříhne, nechá se zakořenit a pěstuje se jako samostatná rostlina.

Šestinedělní samec šimpanze čego.
Jméno pro malého šimpanze bude ze tří možností vybírat i veřejnost

Časně kvetoucí rostliny by ale mohlo poškodit případné ochlazení. „Předpověď zatím vypadá příznivě. Doufám, že nám květy nezmrznou. Pokud by hrozil výrazný pokles teplot pod nulu, citlivější rostliny, bychom zakryli netkanou textilií. Zatím ale pokračujeme v mimořádně časném odzimování. Máme v kolekci spoustu choulostivějších rostlin třeba z Austrálie, Taiwanu nebo jižní Afriky. Necháváme je na záhonech celý rok, ale v zimě je zakrýváme například klestem, polykarbonátovými stříškami nebo polystyrénovými obaly. Teď už musíme ochranné prostředky odstranit, protože teploty jsou poměrně vysoké a hrozí napadení rostlin plísněmi, houbami nebo jejich zahnívání,“ uzavírá Johana Hanzlíčková.