V okrskových komisích zasedly stovky lidí. Pro některé z nich role volebního komisaře ale ani zdaleka nebyla první.

„Já už to ani nepočítám. Získala jsem tuto funkci jako dobrovolnice vyslaná ještě ze zaměstnání a už jsem u toho zůstala. S nějakou tou přestávkou, aby si to vyzkoušeli i jiní," uvedla Marie Krejčová. „Jsem ráda mezi lidmi. V rám- ci komise se pokaždé vytvoří dobrá parta, žádné rozbroje nepamatuji. Problematičtí voliči se ale občas vyskytnou. Jinak sem během dvou dnů přijde spousta známých, a to je příjemné. Úřadování spojené s touto rolí mi problémy nedělá, v administrativě jsem pracovala celý život," dodala.

Ve stejné rokycanské komisi s číslem jedna zasedá už léta také Milada Bílková. „Přivedl mě k tomu syn. Jak člověk chodil volit, už věděl, co ho asi čeká. Takže mě nic nezaskočilo. Když je dobrý kolektiv, a ten tady máme, tak vládne pohoda," konstatovala. Příprava volební místnosti mezi naším povídáním fungovala jako na drátku. „My starší jsme už sehraná parta, každý ví, co je třeba, a mladé dirigujeme podle okolností. Stranické tahanice a zahlížení na někoho, to tu neexistuje," zdůraznila. „Nejtěžší z celé téhle role, především při komunálních volbách, je nesplést ´čárkování´ během sčítání hlasů, aby všechno klaplo a výsledky odpovídaly hlasování," mínila.

Pokračování v sobotním Rokycanském deníku.