„Nemocniční budova je staršího data, klimatizaci na pokojích nemáme. Ta je jen na jednotce intenzivní péče, operačních sálech a pracovištích, pro něž je nezbytná," konstatovala ředitelka zařízení Hana Perková. „Jinak ale lékaři a sestry, z pozice svých profesí, opatření pro ochranu pacientů před horkem zajišťují s nástupem veder automaticky. Větrají se chodby, v pokojích jsou spuštěné žaluzie, rozmisťování ventilátorů se děje individuálně, protože ne každý snáší průvan. Samozřejmě je na zřeteli také pitný režim," informovala ředitelka.

Na jednotce intenzivní péče lékařka Naděžda Radová uvedla: „Setkáváme se tu jen s nejzávažnějšími případy. Celkově ale platí, že kolapsy a problémy kardiaků se množí."

V relativním klidu jsou v souvislosti s nástupem vysokých teplot zatím chirurgové. „S plánem operací jsme ještě kvůli vedrům nehýbali. Pacienty před horkem chráníme, jak se v případě oddělení dá. Horka ale ještě nejsou tak dlouhá, nemocní se s nimi celkem vyrovnávají," informoval primář Jiří Plecitý.

Naproti tomu vrásky počasí přidělává primáři interny Aleši Sedláčkovi. „Přibylo nám případů zejména mezi ležícími a obtížně se obsluhujícími lidmi. Hodně nás teď jimi zásobuje mirošovský domov. Více se také setkáváme s pracovníky, kteří při výkonu profese musí dlouho stát, anebo jsou zaměstnaní v horkých provozech. Odtud se pak k nám leckteří dostávají s kolapsy," sdělil. Interní oddělení také často funguje jako záchytka. „V těchto horkách ale překvapivě, i když jsme se toho obávali, sanity zatím opilé nevozí," podotkl primář. Otevírat okna do pokojů je podle něj kontraproduktivní, protože zvenčí proudí horko a žaluzie pomáhají jen zčásti. Větrá se hlavně na chodby a daleko větší důležitost má pitný režim. „Zejména u nepohyblivých pa- cientů se zahušťuje krev a zvyšuje se nebezpečí hlubokých trombóz a plicních embolií. U lidí se srdečním selháním je ale podávání tekutin problematické. V jejich případě bývá nutné příjem tekutin redukovat, takže vedra jim dávají dvojnásob zabrat," upozornil.