Už téměř 14 tisíc Ukrajinců našlo svůj nový domov na území Karlovarského kraje. Ne ale všichni projdou povinnou registrací v Krajském asistenčním centru pro Ukrajince (KACPU) bez zbytečných komplikací. Do opravdu velkých životních problémů se dostala během května pětičlenná rodina, která utekla do České republiky během ostřelování z Chersonské oblasti. Místo pomoci a získání ubytování ovšem dostali uprchlíci v Karlových Varech pokutu a navíc i příkaz k opuštění České republiky. Chybělo jim totiž potvrzení z Polska, kde překročili hranice. Tam se museli vracet, i když jejich nejmladší, teprve tříleté, dítě během toho onemocnělo. Pomoc uprchlíkům nabídla organizace Člověk v tísni, která jim zajistila to nejnutnější - nějaké jídlo a hlavně ubytování.

"Jde o rodinu se třemi dětmi. Ta 12. května přejela hraniční přechod Krakovec, odkud vyrazila za příbuznou do Františkových Lázní a ubytovala se tam v hotelu. V sobotu 14. května se vydala do KACPU do Karlových Varů, aby si tam zařídila všechny potřebné formality, a to včetně dočasné ochrany. Dovnitř se ale uprchlíci nedostali. Vrátili se sem tedy znovu až v pondělí 16. května,“ vypráví ředitel karlovarské pobočky Člověka v tísni Jan Němeček.

Veřejnost, laická i odborná, má o tělocvičnu v Kolmé ulici právem obavy. Na místo přišli v pátek aktivisté, historici, památkáři i policisté.
Majitel tělocvičny v Kolmé dál žádá o demolici. Verdikt vydá ministerstvo

Když konečně přišli v KACPU k přepážkám, měli předložit potvrzení, kde překonali hranice. „Jenomže oni v Polsku žádné razítko nedostali, protože neměli cestovní pasy, balili se velmi narychlo. Jediné, co měli a co mohlo sloužit jako důkaz v této zoufalé situaci, že projeli Polskem, byla účtenka z tamní benzínky. Pracovníci KACPU ji ale neakceptovali,“ říká ředitel organizace.

Rodina se vrátila do KACPU znovu následující den, místo pomoci ale odtud odcházela s pokutou ve výši 1300 korun, kterou pracovníci centra vystavili rodičům a nejstaršímu z dětí za pobyt na území bez platného cestovního dokladu a nepředložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění. "A to i přesto, že lex Ukrajina dává uprchlíkům z Ukrajiny výjimku. Je to naprosto nepochopitelné," konstatuje ředitel Němeček.

Rodina se obrátila na organizaci Člověk v tísni, která se snažila problém v KACPU vyřešit. "V centru jim sdělili, že jediné, co mohou udělat je vrátit se na polské hranice a vyžádat si potvrzení s datem překročení hranice. Rodina neměla na výběr - za poslední peníze koupila zpáteční lístky na vlak a vyrazila směr Polsko. Mezitím se jim rozbilo auto a do toho jim ještě ke všemu onemocněly děti,“ líčí peripetie Němeček.

Rozhledna Diana, vyhlídka Petra Velikého nebo vyhlídka Jelení skok. Podívejte se na krajské lázeňské město ze tří míst, která leží nedaleko sebe a nabízí nevšední pohledy.
Karlovy Vary z výšky. Diana nabízí zajímavé pohledy nejen na lázeňské domy

Mezitím začala případ této rodiny řešit ukrajinská Help linka Člověka v tísni. Ta zjišťovala, jak je to s potvrzením překročením česko - polských hranic. " Dozvěděli jsme se, že potvrzení o překročení hranic budou vydávat pouze na základě předložení pasu. To je jediný doklad, do kterého mohou umístit razítko. Pro uprchlíky je tak nejisté, zda vůbec nějaké potvrzení dostanou, když se na dlouhou cestu na hranice vydají,“ vysvětluje poradkyně linky Alena Čorna.

Podle Němečka se i přes veškerá úskalí nakonec rodině podařilo potvrzení z Polska získat. Jenomže i s ním měla v Karlových Varech smůlu a jednotlivé úřady si ji začaly přehazovat jako horkou bramboru. "Šli jsme rovnou na Odbor azylové a migrační politiky (OAMP). Tam nás poslali na KACPU, že rodina dostane vízum dočasné ochrany v centru. V KACPU jí odmítli dočasnou ochranu vydat, protože už má příkaz k výjezdu, a poslali ji opět na OAMP," pokračuje ředitel Člověka v tísni.

V KACPU Ukrajincům nepomohli, ti přitom neměli kam jít. "Hodně nám pomohli kamarádi, a tak jsme nakonec sehnali pro tuto rodinu ubytování u evangelíků v karlovarské Zahradní ulici, kde sídlí. Museli jsme jim zajistit i potravinovou pomoc, protože zůstali naprosto bez všeho - nemají peníze, nejsou pojištění, jsou v opravdu těžké životní situaci a velké nejistotě, co bude dál. Naši právníci věří, že vízum dostanou. Podali jsme už žádost na OAMP, všechno je připravené a podepsané. Uvidíme," dodává ředitel Němeček.

Případ této rodiny není ojedinělý, a proto Člověk v tísni žádá ministerstvo vnitra o sjednocený přístup. "Aby osobám prchajícím z Ukrajiny nebyly vydávány výjezdní příkazy a aby bylo obzvlášť zamezeno vydání výjezdních příkazů z důvodů, že cizinci pobývají na území bez platného cestovního dokladu. Taktéž žádáme, aby nebyly vydávány blokové pokuty, a to především za nepředložení cestovních dokladů a dokladů o cestovním zdravotním pojištění,“ píše se v podnětu organizace Člověk v tísni k sjednocení postupu správních orgánů, které odeslala na ministerstvo vnitra.

Cizinecká policie se brání, že postupovala v souladu se zákonem. "Kontrolou doložených dokladů a šetřením v informačních systémech bylo zjištěno, že ukrajinská rodina není schopná doložit datum příjezdu na území České republiky, a to ani po výzvě policie. To znamená, že neměla otisk hraničního razítka popřípadě potvrzení o humanitárním vstupu a ani žádné jiné písemnosti potvrzující datum jejich příjezdu na území Schengenského prostoru. Jsou tedy na území České republiky bez platného oprávnění k pobytu. Cizincům byl udělen AKT- výjezdní příkaz. Dále byli poučeni, že se musí osobně dostavit na Odbor azylové a migrační politiky a řešit svůj pobyt na území České republiky v době platnosti výjezdního příkazu. Cizinecká policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje postupovala v souladu s platnou metodikou, která se týká problematiky cizinců, jež vstupují na území České republiky," vysvětlila mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková stanovisko policie.

Číhaná.
Průzkum minerálních pramenů Slavkovského lesa odhalil skryté přírodní bohatství

Podle policie je pro udělení dočasné ochrany pro občana Ukrajiny nutná skutečnost, že před 24. únorem letošního roku pobýval na Ukrajině a zároveň, že Ukrajinu opustil tohoto dne nebo později. "Nepředloží-li tedy cizinec doklad prokazující, kdy přicestoval do Schengenského prostoru, ve formě otisku vstupního razítka v cestovním dokladu nebo doklad vydaný členským státem EU na vnější hranici Schengenského prostoru potvrzující humanitární vstup cizince na území tohoto státu, jeho žádost bude na místě vyhodnocena jako nepřijatelná," vysvětlují policisté.

Vzhledem k tomu, že cizinci podle policie nesplnili podmínky pro udělení dočasné ochrany, bylo s nimi jednáno dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. "Cizinec se svým jednáním dopustil přestupku a dále nesplnil povinnost cizince. Přestupky byly vyřešeny uložením příkazu na místě zaplaceném, a to v celkové výši 1300 korun," uzavírají policisté. Pětisetkorunovou pokutu dostal muž a žena, nejstarší dítě pak 300.

Jak dodává mluvčí Pavlíková, vyjádření je pouze stanoviskem k postupu Policie České republiky, nikoliv dalších složek, které participují na činnosti Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. OAMP, o němž se v článku píše, není organizační složkou PČR.