Sochy postaviček sedících na lavičce vznikly u příležitosti 100. výročí zrodu loutky Josefa Spejbla.

„Mám ráda živé sochy. Navrhla jsem je tak, aby si s nimi mohly hrát i děti. Jsou pohyblivé, děti jim mohou otáčet hlavy i oči. Původně jsem chtěla, aby se dalo hýbat i s nohama, ale nakonec jsem se rozhodla je upevnit, aby si tam nějaké dítě náhodou neskříplo prst,“ říká kanadská sochařka českého původu Vivot, jejíž sochy najdou lidé na stovkách nejrůznějších míst po celém světě.

V roce 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury, vystavovala sochařka v Plzni deset soch. Právě tehdy se zrodil nápad vytvořit pro město Plzeň jedinečné sochy spjaté s krajskou metropolí. „Před pěti lety mi Roman Jurečko daroval na památku dřevěné loutky Spejbla a Hurvínka a zeptal se, zda bych nechtěla něco pěkného vytvořit pro Plzeň. Začala jsem proto pracovat na jejich sochách sedících na lavičce. Ta je navíc ozdobena vtipnými vzkazy od Spejbla a Hurvínka,“ vysvětluje dále Vivot, která žije v Kanadě a střídavě i v USA a Mexiku. „U soch vznikne ještě později takový vyšší podstavec, na kterém si děti budou moci hrát,“ dodává umělkyně.

Bronzové sochy populárních českých loutek nechal zhotovit Nadační fond Plzeň sobě, který provozuje bistro a veřejné toalety, u nichž se sochy nacházejí. Od úterý nese bistro název „U Spejbla a Hurvínka“.

Nadační fond Plzeň sobě nechal už před několika lety od Ley Vivot zhotovit sochu maminky s dítětem sedícím na lavičce. Nachází se před Gynekologicko-porodnickou klinikou ve Fakultní nemocnici na Lochotíně.