Začneme na Železnorudsku, kde je kromě Černého a Čertova jezera bezpochyby hojně navštěvovaným místem Pancíř. Na něj vyjedeme padesát let starou jednosedačkovou lanovkou, kdy se při jízdě kocháme krásnou šumavskou krajinou. Na vrcholu je rozhledna z roku 1923 a téměř každý se zastaví ve dveřích, které tam instalovalo uskupení WeLoveŠumava a bez fotografie v nich odejde jen málokdo. Od letošního roku navíc přibyla dřevěná socha hajného Karla Paleczka, který byl podle šumavské legendy Emila Kintzla prvním výrobcem lyží v našich zemích. Postavit hajnému sochu bylo snem zmiňovaného šumavského patriota, který se bohužel slavnostního odhalení nedožil, když zemřel po střetu s dalším lyžařem na sjezdovce v Kašperských Horách.

„Tvrdí se, že v roce 1893 vyrobili první lyže v Krkonoších, ale je dokázáno, že už o tři roky dříve, v roce 1890, si hajný Karl Palezcek vyrobil první lyže nejen na Šumavě, ale i v Čechách, a jako první s nimi zdolal Smrčinu,“ vyprávěl již dříve Kintzl.

Socha stojí v místě, kde v zimě startuje sjezd na historických lyžích.

Pomník jako v Normandii

Když projedeme Železnou Rudou, vidíme již nové náměstí, které nese jméno po spisovateli Klostermannovi. O několik kilometrů dál zavítáme na místo bývalé vesničky Zhůří, které se dočkalo obnovy. Tragédii, které se tam odehrála, nyní připomíná zbrusu nový pomník na památku americkým vojákům, kteří v místě přišli o život. Podívaná na modernější pojetí láká mnoho turistů. „Místo bylo prorostlé trávou, promočené velkým množstvím vody, deska se nedala přečíst. Řekl jsem si, že význam pro další generace by byl povýšen jedině tehdy, když pomník obnovíme a uděláme v takové podobě, jako by byl přímo v Normandii,“ řekl Zdeněk Roučka, jeden z iniciátorů myšlenky obnovy.

Lenka Dusilová v Klatovech.
Lenka Dusilová zazpívala plnému nádvoří jezuitské koleje v Klatovech

Když se vrátíme o kousek zpět a vydáme se směr Modrava, tak nemůžeme nezastavit u nově opraveného Hradlového mostu, který byl dokončen teprve nedávno. Pokocháme se novým krásným mostem, který je vyroben z modřínového dřeva. Při návštěvě Modravy se kromě mnohých míst seznámíme také s historií dřevařství. Podíváme se přímo do dřevorubecké chýše, kdy se při vstupu vrátíme o mnoho let zpět. Zjistíme, jak taková chýše byla vybavena, jaké měli dřevorubci náčiní. Je tam i řez z 350 let staré jedle, která rostla v letech 1581 až 1931 na Debrníku. Před chýší nechybí saně, které sloužily na svážení dřeva. Ty jsou rovněž pověšené u stropu v chýši.

Smrk Bedřicha Smetany

Při cestě z Modravy přes Srní, kde mnozí rádi navštěvují výběh s vlky, se zastavíme také u Čeňkovy Pily, stejně jako mnoho turistů, kteří míří na Šumavu nebo z ní. Tohle místo láká svou klidnou atmosférou v okolí řeky. Fotografie tohoto místa plní sociální sítě ve velkém. Všichni se rádi prochází okolo, někteří zavítají i na prohlídku malé vodní elektrárny, kde se naskytne pohled do historie, která je vyobrazena na fotografiích, a vystavena jsou i dobová zařízení. V blízkosti elektrárny je ale ještě jedna zajímavost, které si všimne málokdo. Stojí tu totiž smrk, který zasadil hudební skladatel Bedřich Smetana v roce 1860 při návštěvě majitele pily.

Příjemné je rovněž v tomto místě posezení v občerstvení Kafírna u rybníčku, kde si připadáte jako na návštěvě u babičky.