„Alespoň trochu legrace," odvětí útočník Viktorie Plzeň Marek Bakoš, který v předkolech Evropské ligy neprožívá právě nejveselejší období.

Sice s mužstvem odcestoval do Chorzówa, ale na trávník se ve čtvrtečním duelu předkola Evropské ligy nepodívá. Utkání bude kvůli třízápasovému trestu za vyloučení v duelu proti Schalke sledovat jen z tribuny.

S jakým pocitem usednete ve čtvrtek večer na tribunu? 

Není to nic příjemného, naštěstí už zhruba vím, co mě čeká. Už jsem si to prožil dvakrát. Poprvé v mistrovské sezoně v důležitém utkání v Teplicích a vloni v prvním utkání play off Ligy mistrů v Kodani, kdy jsme seděli na tribuně s Petrem Jiráčkem a fandili spoluhráčům. Povzbuzovali jsme kluky ostošet, vyhráli jsme 3:1, takže to dobře dopadlo. Očekávám, že v Chorzówě to bude něco podobného.

Co se vám honí hlavou, když sledujete spoluhráče na trávníku a nemůžete jim pomoci?

Utkání velice prožívám, fandím jako o závod a snažím se silou vůle spoluhráče dotlačit před branku soupeře. Často mívám i křeče břišních svalů. Nejhorší je, že jste na místě s mužstvem, děláte všechno jako spoluhráči, trénujete, všichni se na zápas těší, ale vy na hřiště nemůžete. Na tribuně to jsou muka.

Přece jen je ale lepší být tady s mužstvem, je to tak?

To v každém případě, když kluci hráli v Tbilisi, trénoval jsem doma v Plzni s juniorkou. Naštěstí už začala Gambrinus liga a jsem už v zápasovém rytmu. Na utkání s Hradcem jsem se moc těšil. Přece jen můžete trénovat, jak chcete, ale zápas vám žádný trénink nenahradí. Těší mě, že jsme vyhráli a já k vítězství mohl přispět jedním gólem.

V Chorzowě jste s mužstvem také proto, abyste si naživo prohlédl soupeře, zejména obránce a udělal si o nich obrázek. Co všechno budete z tribuny sledovat?

Nejsem na to zvyklý, ale určitě té příležitosti využiji. Zaměřím se na ofenzivní fázi a budu přemýšlet, jak bych se mohl v útoku prosadit. Všímat si budu samozřejmě i hry obránců soupeře, jejich slabších i silnějších stránek, herních návyků či reakcí na jednotlivé situace. Není to sice takové, jako kdybych byl na hřišti, ale je to pořád lepší, než se na utkání dívat v televizi. Z tribuny můžete sledovat chování hráčů soupeře i mimo záběr kamery.

Jste určitě rád, že se už konečně zbavíte v Evropské lize role nehrajícího útočníka?

(Usměje se). Velice. A doufám, že se do ní hned tak nedostanu. Myslím, že jsem poučený. Když jsem dostal proti Schalke červenou kartu, dával jsem si potom v lize velký pozor a za celé jaro jsem nedostal ani jednu žlutou kartu. Byl jsem opatrnější a snažil jsem se ovládat.

Myslel jste hodně na to, abyste neobdržel kartu?

Ne, že bych o tom nějak moc přemýšlel, ale měl jsem to spíše v podvědomí. Říkal jsem si, že takto se už prezentovat nechci.