Celý rozhovor najdete ZDE.

Alergie se stává civilizační chorobou

Alergická onemocnění zůstávají již mnoho let v popředí, co do frekvence svého výskytu. Např. alergická rýma postihuje odhadem každého čtvrtého člověka, alergické průduškové astma zhruba každého patnáctého. Výskyt těžkých až život ohrožujících forem alergií (např. anafylaxe nebo těžkého astmatu) je naštěstí daleko méně častý, což je jistě i zásluhou moderní zdravotní péče, kterou jsme schopni pacientům poskytovat. Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň patří v rámci ČR mezi špičková pracoviště zabývající se touto problematikou a poskytující péči na nejvyšší úrovni.

Obdobím, kdy se alergologická problematika dostává každoročně do popředí, je jaro, a to z důvodů počínajícího výskytu sezónních alergenů, zejména pylů. Pyly patří k úplně nejčastějším vzdušným alergenům způsobujícím výše uvedená alergická onemocnění. Prvními pyly vyskytujícími se při teplém počasí už v únoru jsou pyly lísky a olše, dále v březnu a dubnu se jedná o pyl jasanu a břízy. Jinou alergologicky velmi významnou skupinou pylů jsou pyly trav vyskytující se v ovzduší obvykle od druhé poloviny května do července až srpna.

Ústav imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň.Zdroj: archiv FN Plzeň

Pro léčbu pylové alergie je v současnosti k dispozici řada moderních léků, ať už ve formě tablet nebo sprejů do nosu, případně léků k inhalacím do průdušek. Tyto léky jsou v dnešní době ve většině případů dobře účinné a bezpečné, tj. nepřináší žádné významné riziko jakýchkoli vedlejších účinků. Kromě léčby farmaky je pro pylovou alergii často velmi vhodná i tzv. alergenová imunoterapie neboli vakcinace, která kromě potlačení projevů alergie zasahuje hlouběji do imunologické podstaty alergických reakcí, a její léčebný efekt má proto potenciál navodit dlouhodobější zlepšení.

Jinou významnou oblastí alergií, která se s nástupem jara a léta stává aktuální, je alergie na hmyzí bodnutí. Jedná se zejména o bodnutí vosou, sršněm nebo včelou, které pro alergického pacienta může být až život ohrožující, neboť může vyvolat celkovou závažnou alergickou reakci, tzv. anafylaxi. Prvním projevem takovéto alergie bývá nejčastěji zarudnutí, svědění a kopřivková vyrážka, které nejsou omezeny pouze na místo bodnutí, ale vyskytují se na různých jiných místech těla. S touto reakcí může být spojeno i zhoršené dýchání, mdloby a další celkové projevy. Na rozdíl od těchto celkových reakcí existují reakce místní, tj. pouze v místě bodnutí nebo jeho okolí, které mohou být u citlivých lidí velké, déle trvající a obtěžující, nicméně neznamenají pro člověka žádné zvýšené riziko vzniku celkové reakce a nevyžadují v tomto smyslu ani žádnou další diagnostiku a léčbu. Celková reakce po hmyzím bodnutí je naopak jednoznačnou indikací k podrobnému vyšetření a případnému zahájení alergenové imunoterapie. V těchto případech může být tato léčba doslova život zachraňující, neboť u pacienta mnohonásobně snižuje riziko opakování závažné celkové alergické reakce.

Ústav imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň.Zdroj: archiv FN Plzeň

V rámci Ústavu imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň se zabýváme diagnostikou a léčbou všech výše uvedených alergií a ne jen těch. V ústavu fungují dvě ambulance pro dospělé pacienty a dvě pro dětské pacienty, kde za rok provedeme přes 15000 ambulantních vyšetření. Ústav má vlastní laboratoř, která je špičkově vybavena a v rámci diagnostiky alergií disponuje i některými vyšetřovacími metodami, které nejsou dostupné jinde v ČR, což souvisí s tím, že alergická onemocnění jsou i základní výzkumnou oblastí našeho pracoviště.

Zdroj: Archivprof. MUDr. Petr Panzner, CSc.
Přednosta Ústavu imunologie a alergologie FN Plzeň