Jiří Maurer slouží v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN), jeho kolega Zbyněk Mach zase na oddělení anesteziologie a resuscitace (ARO). Oba mají dvanáctihodinové směny. Pomáhají s hygienou nemocných, jejich polohováním, je-li potřeba, dovezou je na vyšetření či odnesou vzorky do laboratoře. „LDN je rozdělena na covidovou a necovidovou, chodím do obou částí. Jsou u nás spíš pacienti s lehčím průběhem covidu, kteří se ale většinou nemohou hýbat,“ nastínil 39letý Maurer z Klatov.

Ten byl naposledy nasazen během nouzového stavu v roce 2002, kdy odklízel následky povodní v Mělníku a Terezíně. Běžně má v klatovském 142. praporu na starosti opravy obrněných aut, včetně tatrovky T810, a dalších vozidel. „V nemocnici jde o úplně jinou práci, než na jakou jsem byl kdy zvyklý. Ze začátku jsem se potřeboval rozkoukat. Párkrát se mnou na službu šel sanitář, teď funguji samostatně. Myslím, že už mi to jde. Můžu stejně jako ostatní kolegové ulehčit velmi vytíženému personálu, což je důležité,“ sdělil.

Hraniční přechod Strážný. Němci kontrolují každého, kdo chce do Bavorska.
Pozitivní pendleři unikají systému, Bavoři je neřeší, Češi o nich neví

Čtyřiadvacetiletý voják Mach z Babylonu u Domažlic asistuje zdravotníkům na ARO. Zde jsou hospitalizováni pacienti ve vážném stavu a napojeni na přístrojích. „Také tady jsou dvě zóny, v covidové samozřejmě chodíme v ochranném obleku, respirátoru a brýlích. I když se musíme do mundúru několikrát za službu převlékat a hned se v něm zpotíme, je to zkrátka potřeba,“ nepochybuje specialista na údržbu a opravy obrněných transportérů, tanků a ručních zbraní. Při prvních službách byl trochu nervózní, ale rychle si jednotlivé úkony osvojil. „Obdivuji veškerý personál. Když vidím, jak přistupují k pacientům, jakou mají trpělivost. Nepolevují, i když jsou unavení, ale jsou stále svědomití,“ zhodnotil Mach a jeho kolega Maurer přikyvoval.

Šestice vojáků z klatovského 142. praporu už je v Domažlické nemocnici měsíc, předtím se zde vystřídaly jiné týmy. „Jsme šťastní za jejich pomoc. Udělají spoustu práce. Rádi bychom je tady ještě v únoru měli,“ řekla hlavní sestra Jana Boučková. V Plzeňském kraji je aktuálně nasazených 30 vojáků, kromě Domažlic působí ve Stodu a v Mirošově.