Zdržování a protahování totiž není podle něj kvůli stavebnímu zákonu, ale kvůli správnímu řádu. „To by se musel změnit i ten," dodal.

Přínos vidí Špalek v tom, že bude nutná podrobnější prováděcí dokumentace i k tzv. liniovým stavbám, například ke sloupům elektrického vedení, plynovodům apod. „Voláme po tom léta. Firmy nyní měly unifikované dokumenty a stalo se třeba, že byly sloupy špatně založené," vysvětluje odborník. Pozitivní dopady vidí i ve změně technického dozoru u projektů financovaných z veřejných peněz z volné živnosti na vázanou. „Dnes to mohl dělat třeba cukrář. To už nepůjde, takže se kvalita zvýší," míní.


Panelisté Deníku Plzeňského kraje si myslí, že by stavební zákon měl být jednodušší, aby stavbám nebránili například aktivisté. Odpovídalo 47 lidí.

Stavební zákon by mohl zkrátit projednávání změn územního plánu tam, kde nebudou vyžadovány varianty. „V našem kraji se např. územní plán Domažlic projednával devět let, zejména kvůli nutnosti opakovat veřejné projednávání, a nyní jeho část zrušil soud. Podobně dlouho (sedm let) se projednával územní plán Přeštic a velké problémy jsou v současné době ve Starém Plzenci," připomíná Miloslav Michalec z Krajského úřadu.

Zákon také zvyšuje pravomoci aktivistů. „Pokud někdo bude chtít nějakou stavbu zablokovat, zablokuje ji," říká Robert Špalek. A Miloslav Michalec mu dává za pravdu. „Pokud budete mít nesnášenlivého souseda, kterému bude vadit i psí bouda, neulehčí vám život nic, ani novela stavebního zákona. Vše je o lidech," upozorňuje.

Odpovědi vybraných regionálních panelistů, které Deník pro vyhodnocení oslovil

OTÁZKA: Měl by být stavební zákon co nejjednodušší, aby stavbám nebránily například stížnosti aktivistů?

Roman Černík, 53 let, ředitel Johan centra, umělecký šéf Moving Station v Plzni
Ne. Ale ne kvůli aktivistům, ale právě kvůli přehlednosti, otevřenosti a možnosti kontroly a také kvalitní přípravy. Používání hrozby aktivistů je zástupný problém, jak vycházet vstříc betonářské lobby. Naopak by lidé měli mít možnost stavby ve svém okolí ovlivňovat, oni totiž i ti, co kolem staveb žijí, jsou také občany státu se všemi právy!

Vlastimil Volák, 44 let, ředitel plzeňského Techmania Science Centra
Ano. Každý zákon by měl být co nejjednodušší. Na druhou stranu musí dát prostor občanům, aby měli možnost upozornit na omezování jejich práv nebo například na ohrožení životního prostředí.

Lenka Klasnová, 39 let, loňská vítězka projektu Žena regionu a ředitelka Nadačního fondu Šance onkoláčkům
Ne, myslím, že aktivisté se jen snaží zachovat pro naše děti co nejvíce zeleně. Je samozřejmě důležité, aby byly některé části země zastavěny, ale jednou nás budovy ani silnice nezasytí.

David Křížek, 44 let, jachtař a mořeplavec, trenér Sportovního centra mládeže
Reálné stížnosti jsou mnohdy opodstatněné. Místní mají mít možnost se vyjádřit. Pokud ale někdo záměrně blokuje výstavbu a nakonec se jeho stížnosti jeví jako neopodstatněné, pak by měl nést plnou zodpovědnost a uhradit ušlý zisk a náklady za blokování projektu.

Vladimír Jarý, stříbrný medailista z OH v Mnichově (házená)
Ano, z nedávné minulosti známe úmyslné zdržování staveb.

Jan Košťál, 50 let, plzeňský grafik
Jednoduchost zákona by to nevyřešila, to jsou jiné hry. Za některé občanské aktivisty, například protestující proti průtahu Plzní-Roudnou, bych se osobně postavil.

Jiří Liška, 73 let, plzeňský neonatolog
Stavební zákon by měl být co nejjednodušší. A pak je třeba zvýšit pravomocí obcí, kde řeší množství předkládaných a jednoduchých věcí. Obce vydávají vyhlášku.

Martin Fojtíček, 46 let, manažer v Ledovci, spolku, který pomáhá lidem s duševním onemocněním
Ne. Stačí, když budeme jako lidé víc lidští a méně právně pozitivističtí a byrokratičtí. Více smyslu, méně litery.

Jiří Boudník, 47 let, plzeňský architekt a spisovatel
Ano, určitě. Mnozí občanští aktivisté jsou forma teroru pod rouškou veřejného dobra. Vlk v beránčí kůži.