Na nádraží Špičák přijíždí rychlíková souprava tažená lokomotivou zvanou Brejlovec. Po další koleji se k ní blíží další souprava. Osobní vozy přiváží do stanice pro změnu populární lokomotiva Bardotka, která získala svou přezdívku po oblíbené francouzské herečce díky svým charakteristickým tvarům čelní karoserie. Oba vlaky před několika minutami projely krajinou kolem Rábí, minuly vápenku a nyní míří do smyčky, kde se vlaky otáčejí, aby znovu vyrazily na trať. Pozornými pohledy sledují provoz na rozměrném kolejišti členové Plzeňského klubu železničních modelářů.
„Tuhle výstavu pořádáme už po pětadvacáté a vždycky je o ni veliký zájem. Jen loni se přišlo podívat osm nebo devět tisíc lidí. Letos měří náš okruh celkem 94 metrů a vozy i trasy můžeme variabilně měnit, takže divák nevidí pořád jedno a to samé. Než souprava projede celý okruh, trvá jí to zhruba osm minut. Soustředíme se na období zhruba od roku1945 do roku 1985. Tomu odpovídají lokomotivy, vagony, návěstidla i vzhled vesnic. Mohlo by tu jezdit třeba i Pendolino, ale nezapadalo by to do té doby,“ vysvětluje předseda Plzeňského klubu železničních modelářů Jiří Baudys.
Ten přišel do spolku jako malý chlapec už v roce 1970 a byl tak u několikerého stěhování klubu, než se definitivně plzeňští modeláři usadili v roce 2000 ve Skvrňanech v ulici Karla Steinera.

„Zdejší prostor nám umožňuje ještě další malé rozšiřování i vylepšení. Pro příští rok by mohl výstavu doplnit například model cukrovaru a venkovského statku. Samotná příprava výstavy nám trvá vždy asi půl roku a posledních čtrnáct dní před zahájením je to opravdu intenzivní práce a šperkování celého kolejiště. Nesmí se to odflinknout. Nejtěžší je vyladit sklon kolejí tak, aby se soupravy nerozpojovaly a byly schopné stoupání překonat,“ dodává Baudys.
Výstavu obdivují od čtvrtka minulého týdne i první návštěvníci. Někteří z nich přijeli do Plzně i z poměrně velké dílky. „Já jsem to spojil s návštěvou svého plzeňského lékaře. Kdysi jsem takovou výstavu už viděl, to bylo ale už v roce 1968. Tehdy se mi moc líbila, tak jsem ji chtěl vidět znovu, i když nejsem železničář,“ usmívá se pětasedmdesátiletý Mirek ze Sušice.
Nejvíce ale výstavu pochopitelně obdivují děti, které by ovšem měly přijít v doprovodu někoho staršího. Na modelu železnice totiž visí výstražná cedule s textem: „Varování! Děti bez dozoru budou prodány do cirkusu!“ Skupinka chlapců stojící přímo před ní si z toho však hlavu nedělá a bez obav sleduje projíždějící vlaky.
„Mě doprovází babička. A byli jsme tu i loni, protože se mi to tady moc líbí. Vláčky i auta, co tam stojí u závor. Doma mám model tramvaje a chtěl bych od Ježíška ještě i vláček,“ říká jeden z nich, šestiletý Vojta.

Přestože vystavený model železnice vypadá dokonale, v hlavách organizátorů se už rodí další nápady na doplnění a vylepšení především krajiny a modelů okolních budov. Každý z modelářů má však svoji představu a proto je nutné další postup vzájemně koordinovat. „Někdy je to poměrně složitá a rozsáhlá diskuze mezi členy našeho kroužku. To pak posedíme u kávy, dáme si k ní oplatku nebo co si přineseme napečené z domova a bavíme se o tom, jak budeme pokračovat,“ dodává na závěr dlouholetý člen klubu Karel Šidlo.
Výstava železničních modelů, modelového kolejiště a příslušenství bude v sídle plzeňských železničních modelářů v ulici Karla Steinera ve Skvrňanech k vidění až do 17. prosince, a to vždy ve čtvrtek a v pátek od 15 do 18 hodin a o víkendu od 9 do 18 hodin.