Kliknutím zvětšíteV posledních dnech právě takové vášně vzbudila zelenorůžová socha Cake Tower, tedy dortová věž, od třiačtyřicetiletého slovenského umělce Andreje Margoče, jenž je řazen mezi nejvýraznější postavy sochařství své generace. Tři a půl tunová socha je součástí cyklu, který autor věnuje boji proti nenápadnému a tichému zabijákovi - cukru a závislostem na něm.
Dílo se u nádraží objevilo ve čtvrtek 15. července, kdy se slavnostně otevřela i sousední Paluba Hamburk s infocentrem, rozhlednou a kavárnou. Bouřlivé reakce na barevnou sochu, která představuje pět větrníků vyskládaných na sobě, na sebe nenechaly dlouho čekat. Někteří Plzeňané dílo přirovnávají k hamburgerům, jiní k obarveným exkrementům. „Lepší by bylo postavit tam něco, co souvisí s Plzní," myslí si Plzeňan Petr Svoboda. „Proč? Z jakého důvodu musí před nádražím stát tahle prapodivná věc? Bez takovéhoto monstra by přece celá Paluba Hamburk vypadala docela pěkně," uvedla seniorka Helena Rýsová.
Negativní ohlasy budí často také pětimetrová betonová socha růžového králíka, která byla u zastávky Severka na Košutce odhalena v prosinci 2015. Zastánci obří sochy si v internetové anketě před rokem odhlasovali, že dílo u plzeňského sídliště definitivně zůstane. O kontroverzním králíkovi lidé i dnes hodně diskutují. Leckdo tvrdí, že křižovatce u Severky, kde socha stojí, se začalo říkat Křižovatka u Růžového králíka. Řidiči varské linky například často slyší od cestujících, že chtějí jízdenku ke králíkovi. „Socha znázorňuje člověka uvězněného v systémovém mechanismu, naprosto bezmocného, nemocného a oddaného, který podlehl svým touhám a rozmarům,“ říká autor Adam Trbušek ke skulptuře, kterou nazval Panoptikum. Obří socha, která se už několikrát stala terčem vandalů, je parafrází Goyova obrazu Saturn požírající svého syna.
Rozporuplné reakce také v minulosti často vyvolávaly pozlacené kašny na plzeňském náměstí Republiky, které minulý rok oslavily už deset let. Kašny Velbloud, Chrtice a Anděl, realizované podle návrhu architekta Ondřeje Císlera, byly slavnostně uvedeny do provozu 29. července 2010. Dodnes mají mezi občany města své zastánce i odpůrce. Některými jsou ceněny jako přínos současné doby historickému náměstí, jiní se naopak dosud nesmířili s jejich podobou a preferovali by tradičnější pojetí, které by více respektovalo náměstí jako místo prezentující svou architekturou především historii města.
Velmi diskutovaná je také betonová skulptura ve tvaru vejce před plzeňským Novým divadlem. Na Facebooku dokonce vznikla recesistická skupina s názvem Plzeňské Kindervajíčko, jež komentuje dění v Plzni jménem tohoto artefaktu. Vejce je široké tři metry, váží dvacet tun a stojí na vlastním základě. Před případnými sprejery povrch chrání speciální nátěr s trvalou odolností proti graffiti. Na prostranství před divadlo bylo vejce umístěno v červenci roku 2014. Původní plány počítaly s chromovanou a o třetinu větší verzí. Se stavební firmou Hochtief se město Plzeň dokonce soudilo, mj. i kvůli velikosti vejce. Spor Plzeň v letošním roce vyhrála.
45
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
