Smutečního průvodu se tehdy zúčastnily desetitisíce lidí, někteří také z Tachovska. „Byl mezi nimi také můj manžel,“ vzpomíná Jana Potocká z Obory u Tachova nad krabicí malých černobílých fotografií. „Skoro jsem zapomněla, že je doma mám. Až teď, když se o Palachovi hodně mluví, jsem si vzpomněla, že manžel tehdy na pohřbu fotil.“

Štefan Potocký před několika lety zemřel. Na začátku roku 1969 mu bylo necelých osmadvacet let. „Pracoval u uranových dolů a tehdy se parta horníků z dolu Vítkov u Tachova rozhodla, že na Palachův pohřeb pojedou. Byli naštvaní, že tu Rusové po okupaci zůstali.“

Na pietní místo položili tachovští horníci věnec. Lupou je možné z fotografie přečíst, že je od horníků z dolu Vítkov. „Pokud vím, tak fotografie z pohřbu, které pořídil můj manžel, jsme nikdy nikde nezveřejňovali,“ přemítá Jana Potocká. A vybavuje si ještě jeden dokument. „Měla jsem deník, který jsem si psala, když v osmašedesátém Rusové přijeli. Také tam bylo pár fotografií. Ale netuším, kde by mohl být. Jestli se ztratil, když jsme se stěhovali, nebo jestli jsem ho dala některému ze synů, netuším.“

Socha Světice je zpět na zámku v Tachově.
Světice čekala na návrat do Tachova šedesát let