Kvůli údržbě byl pavilon skla uzavřen od čtvrtka do neděle, součástí bylo i rozšíření expozice o zhruba stovku exponátů.

Důvodem pro dvouletý interval údržby je její vysoká náročnost. „V expozici se musí sundat zasklení vitrín, hmotnost skleněných tabulí se pohybuje od sto dvaceti do sto padesáti kilogramů. Na to si zveme specializovanou firmu. Bývá to poněkud dobrodružné, vše se dělá ručně, vitríny nelze otevírat, skleněné tabule jsou přišroubované. Když nám firma vitríny otevře, musíme vyklidit všechny exponáty a vitríny vyčistit. Všech zhruba osm set exponátů jsme museli očistit a umístit zpět do vitrín spolu s další stovkou nových, takže vitríny bylo nutné přeorganizovat,“ popsala kompletní úklid expozice kurátorka PASKu Jitka Lněničková.

POUZE VODU

Všechny exponáty, z vitrín i nové, prošly rukama restaurátorce sousedního Vlastivědného muzea Dr. Hostaše Karolíně Vítovcové, která se PASKu o exponáty stará. U exponátů z vitrín stačí většinou otření vlhkým hadříkem, složitější to bývá s exponáty novými.

„Na čištění nelze použít žádný běžný kuchyňský saponát. Kdybych sklo umyla saponátem, bude sice chvíli krásně lesklé, ale pak bude dva roky ve vitríně, bude na to sedat prach a udělají se fleky. Používá se tedy pouze destilovaná voda a různé kartáčky a hadry. Záleží, v jakém stavu se exponáty koupí od původních majitelů. Třeba pokud jde o vázu, do které se běžně dávaly květiny, bývají tam nánosy nečistot. Lze si pomoci speciálním čistícím prostředkem, jakousi obdobou JARu pro restaurátory, ale to pouze v nejnutnějších případech. V případě nejvyšší nouze se předměty čistí ultrazvukem, ale na to už je nutné objednat specialistu,“ popsala údržbu skleněných exponátů Vítovcová.

BROUŠENÉ SKLO

Zhruba stovka nových exponátů PASK významně obohatila. „Asi nejdůležitější, i když ne nejcennější, jsou ukázky broušené produkce firmy Lötz, kterou jsme v expozici dosud zastoupenu neměli. Dva roky jsme se snažili tento typ výrobku sehnat a sehnali jsme jich nakonec dvanáct. Sice toho dělali poměrně dost, ale je to tak málo známé, že na aukcích tyto výrobky vůbec nejsou udávány jako výrobky firmy Lötz,“ nastínila Lněničková s tím, že k broušené produkci bude v PASKu dva týdny k vidění malá výstavka vzorníků broušených dekorů firmy Lötz.

„Kromě toho přibyla secesní skla, agresivně barevné „tango“ sklo z doby kolem první světové války, přibyly nám i některé exponáty z počátku moderního designu před první světovou válkou od návrhářů Josefa Hoffmanna a Karla Witzmanna a pak velice zajímavé leptané věci rovněž z doby kolem první světové války podle návrhů Adofa Beckerta. Snažili jsme se také doplnit produkci po první světové válce, skla ve stylu druhé secese nebo skla ve stylu „etrusk“. Přibylo nám sedm nebo osm skutečných unikátů,“ doplnila Lněničková s tím, že cílem je co nejucelenější prezentace dekorů sklárny Lötz z Klášterského Mlýna.

„I díky současným přírůstkům už se posouváme mezi světově významná muzea, lokální českou úroveň už jsme překročili dávno. Jezdí k nám návštěvníci z celého světa a ve světě se o nás ví, píší o nás v zahraničních časopisech, PASK se skutečně stává institucí světového formátu,“ vyzdvihla Lněničková.