Pohodička v luxusu? Kdepak, i zámečtí páni musejí makat

Obětaví zaměstnanci, řekli byste si. Ale omyl. Kaplanovi jsou zámečtí páni. „Zámecká paní? Kdepak! Spíš se cítím jako děvečka pro všechno,“ směje se žena, která přišla do Pošumaví s manželem z Prahy na podzim 2016 a od té doby památku zvelebují.

Vraťme se ale na začátek. „Jednoho dne jsme se rozhodli, že si změníme život a že zachráníme nějakou památku v ohrožení. Začali jsme objíždět objekty podle listu Národního památkového ústavu a po roce jsme se dostali až sem, na Nemilkov. Zalíbilo se nám to tu tak, že jsme zámek velice rychle zakoupili a velice rychle jsme se sem přestěhovali,“ vzpomíná Kaplan. Spolu s manželkou přiznává, že zvláště první rok poté, co zchátralý zámek zakoupili, byl velmi náročný. Renesančně barokní sídlo, postavené na zbytcích středověké gotické tvrze, bylo totiž hodně zchátralé. Bylo znát, že tam roky nikdo nebydlel.

Dlouhé měsíce se tak především vyklízelo, odpadem se naplnily desítky kontejnerů. Dalším důležitým úkolem bylo zajistit, aby dovnitř nezatékalo, ať již děravou střechou nebo rozbitými okny. Zpočátku přitom neměli noví zámečtí páni k dispozici ani vodu. „Koupali jsme se v rybníku Bušek. Poté, co se voda zprovoznila, myli jsme se venku pod hadicí, a to i v zimě. K bydlení tu byla jakžtakž jen jedna místnost. V noci se to tu ze začátku hemžilo myšmi a další zvířátky, těch tu bylo opravdu hodně, protože jedna část zámku byla v minulosti používána jako sýpka a do podlah propadalo obilí. Bylo to opravdu hodně náročné, ale nelitujeme,“ popisuje Kaplan.

I přesto, že zámek, jehož vlastníkem byl v minulosti mimo jiné i nechvalně proslulý generál Martin De Huerta, potřeboval ještě mnoho oprav, Kaplanovi objekt zpřístupnili veřejnosti hned, jak to bylo možné. „Chtěli jsme, aby lidé mohli sledovat, jak se to mění. A skutečně máme příznivce, kteří sem jezdí každý rok od úplného začátku. Takže už tu byli pošesté se podívat a v dobrém slova smyslu zkontrolovat, jak jsme pokročili,“ říká Kaplanová s tím, že od září 2016 se podařilo udělat kus práce, i tak ale bude oprava celého zámku s přilehlými budovami nejspíš úkolem ještě pro další generaci.

Gigatovárna v Líních má od vlády zelenou, obce v okolí protestují

A to samozřejmě Kaplanovi i jejich potomci museli a ještě mnohokrát budou muset přiložit osobně ruku k dílu. „Moc lidí do práce tady neseženete, jsme vděčni za každého řemeslníka. Ti navíc potřebují pomocníky, a to je práce, která je na nás. Kromě běžných prací typu sekání trávy, topení a dalších věcí,“ vysvětluje Kaplan. „Já bych se nyní ze všeho nejraději pustila do fasády, ale ta musí počkat. Nejdůležitější je teď dokončit opravy střech hospodářských budov. Z interiérů se blíží rekonstrukce barokního tanečního sálu. I když doba moc nepřeje, napřed koronavir a teď Ukrajina a člověk ani na benefiční akce nemá náladu, rozhodli jsme se, že na konci srpna tu bude koncert, jehož výtěžek bude určen právě na záchranu barokního tanečního sálu, který je původně vyzdoben růžičkami. Na to se moc těším,“ doplňuje Kaplanová, která věří, že se brzy podaří v přízemí zámku vybudovat i vytouženou kavárnu či cukrárnu.

Kaplanovi mají nyní byt v nejnovější části zámku, mimo prohlídkové prostory. O místnosti se dělí s dětmi a vnoučaty při jejich návštěvách. Spát však chodí zámečtí páni do renesanční místnosti vybavené krásným nábytkem. Každé ráno tam musí po sobě pečlivě uklidit, neboť místnost je součástí prohlídkového okruhu.

Mezinárodní dixielandový festival v Plzni zahájil tradiční "New Orleans Parade"

„Chceme lidem ukázat, jak tu žili poslední majitelé, německá rodina Schreinerů. Poslední pan Schreiner byl velmi zajímavá osobnost. Podle toho, co o něm víme, nebyl nacista, naopak, spíše pomáhal lidem, dokonce jsme našli i skrýš, kde za války někoho schovával a udělal pro něj tajnou únikovou cestu. Zajímavý byl i v tom, že nejen miloval historii, ale on si ji i přikrášloval. Dělal tu, řečeno dnešní terminologií, tzv. fake. Takže naše prohlídka je nejen o tom, jak tu Schreinerovi mohli žít, ale hlavně, co tu Schreiner udělal. Nejzajímavější je, že jeho díla motají hlavu i odborné veřejnosti. Je v kapli gotická freska, nebo je to 20. století? To je jedna z otázek,“ směje se Kaplanová.

Nyní v letních měsících je zámek otevřen denně, od 10 do 17 hodin. Prohlídka je každou celou hodinu, je možné si ji rezervovat.