Zatímco nákazy lišek jsou na našem území dlouhodobě známé, nakažení liščí tasemnicí u lidí se začínají objevovat až v posledních zhruba deseti letech. Plzeňský kraj je třetí nejzasaženější oblastí v ČR.

„Přítomnost lišek nakažených nebezpečnou tasemnicí a pohybujících se v bezprostřední blízkosti lidí je značně znepokojivá. Zjistili jsme, že pravděpodobnost nakažení je daleko vyšší ve městě či na zahrádce nežli v lese, kde se mnoho lidí obává, že budou třeba borůvky pokálené liščím trusem. Riziko sice existuje, ale je strašně nízké. Lišky se často pohybují přímo v zástavbě a v zahradách u domů, kde hledají potravu. Často také navštěvují neudržované plochy či okolí popelnic. V Plzni jsme zaznamenali z deseti lišek sedm nakažených,“ uvedl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Příznaky nemoci- úbytek váhy
- dušnost
- slabost
- únava
- závratě
- tlak v pravém podžebří

Případy nakažených lišek byly zjištěné např. v Horšovském Týně, Malonicích, Plzni-Červeném Hrádku či v Plzni-Božkově. Že je člověk nakažen liščí tasemnicí, však nemusí několik let vůbec poznat. „V těle se tasemnice vyvíjí a roste zhruba dva milimetry za rok. První příznaky se tak mohou projevit až po dlouhé době,“ dodal Makoň.

A jak se může člověk tasemnicí nakazit? Onemocnění není přenosné z člověka na člověka, v případě tasemnice je vysoce riskant-ní právě liščí trus. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Vorlíčka se lze nakazit od domácího mazlíčka. „Hlavním zdrojem infekce člověka je přímý styk se psy, případně s kočkami, jež mohou pobíhat v přírodě a nakazit se od hlodavců. Mezi zásadní prevenci patří pravidelné odčervování psů a koček a dodržování hygienických opatření, tedy mytí rukou,“ uvedl.