„Respektujeme stále dvě podmínky pro stanovení času Velikonoc. Jednak musí při-padnout na dobu po prvním jar- ním úplňku, ale nesmí to být zároveň s nebo před židovským svátkem pesah. Západní křesťané se začali řídit jen prv- ním pravidlem, proto se občas ve slavení Velikonoc rozcházíme. Letos je ale všichni budeme světit stejně," objasnil kněz David Dudáš.

Velikonoce jsou pro pravo- slavné největším svátkem ro- ku. Hlavní bohoslužba začíná o půlnoci ze soboty na neděli. „Nejprve si krátce připomíná- me umučení Krista. Na plátně vyobrazeného, ne sochu, uklá- dáme symbolicky vprostřed chrámu do hrobu. Pak plátno přeneseme na oltář, prostor potemní a duchovní vychází z kněžiště se zapáleným pašká- lem, od kterého si ostatní připalují své svíce," sdělil Dudáš. Se světlem pak za zvuku zvonů a zpěvu, pro připomínku třetího dne zmrtvýchvstání, všichni třikrát obejdou chrám. Nato zazní Christos voskrese a odpovědí je voistim voskrese skutečně vstal z mrtvých. Tak se potom pravoslavní zdraví 40 dní, Velikonoce pro ně pondělkem nekončí.

Půst před nimi trvá sedm týdnů. Nesmí se maso ani žádné živočišné produkty. Proto na východě vznikla celá specificky zaměřená kuchyně. „Je nejen zdravá, ale i vynikající nakládané lilky, grilované pa- priky a podobně. Během téhle očisty si organismus úžasně odpočine. Od neděle už se jí normálně a sváteční jídlo přinášejí věřící o mezní půlnoci do chrámu k posvěcení. Jsou to speciální sladké mazance, z jiného těsta než zdejší. Dělají se ale též slané a pak většinou obsahují i brynzu. Dále to jsou holubce - závitky z vinných či zelných listů plněné masem, které se jedí se zakysanou smetanou a bílým chlebem. Chybět nesmí jehněčí maso a vejce. Zdobí se buď červeně ne-bo velikonočními motivy," do-dal kněz. Po hlavní bohoslužbě nejdou lidé spát, rodiny a známí se sejdou a společně hodují. Po poslední pondělní bohoslužbě si lidé často berou volno, jako u nás mezi vánočními svátky a Novým rokem.