„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky Křemelné poblíž bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou a vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Při obnově se překvapivě odkryly i další části původního prameniště, které byly zcela skryty pod zeminou z výkopků. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ informuje odborná garantka projektu Iva Bufková ze Správy Národního parku Šumava. Doplnila, že obnova pramenišť se pomalu stává ikonou šumavských revitalizací. Každý rok jich národní park obnoví kolem šesti. Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou strukturou na cestě vody krajinou.

Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr nebo i níže pod povrchem půdy. Zrušením drenážní sítě se podle zástupců NP Šumava podzemní voda vrací k povrchu a půda se nasytí vodou podobně jako před odvodněním. Voda držená v půdě mokřadů často nebývá na první pohled vidět, je však pro život a pro krajinu stejně důležitá jako viditelná voda v různých nádržích. „Konkrétní objemy nově akumulované vody v současné době počítáme na základě dat měřených přímo v terénu. Na první pohled je však objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Můžeme s jistotou říci, že ke konci projektu půjde o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů NP Šumava.

Také další příznivé dopady revitalizací je možné podle něj sledovat poměrně záhy po jejich provedení. Voda z obnovených pramenišť odtéká přírodními potůčky pomaleji, cestou se může zasakovat. Obnovené potoky rovněž působí esteticky velmi příjemně a jejich okolí ihned objevují ptáci, obojživelníci a další živočichové. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná jsme umístili fotopast, která zachytila na Šumavě velmi vzácného chřástala vodního. Revitalizované mokřady rovněž obsazuje dnes pomalu mizející bekasina otavní. Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být do budoucna přínosem především pro zemědělce i další hospodáře v krajině,“ zmiňuje Linhart.

V roce 2022 se v rámci projektu LIFE for MIRES plánuje obnovit dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, např. Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových Lad.