Zdánlivě jednoduché mělo být lednové setkání rokycanských zastupitelů. Jenže dva body programu ho dokázaly prodloužit na dvě a půl hodiny.

První zádrhel se týkal výše odměn neuvolněných radních, zastupitelů, předsedů i členů výborů a komisí. Přestože ve finále zvítězil původní návrh, vznikla tu dlouhotrvající diskuse s množstvím změn, které stejně přijaty nebyly…

Klidnější to bylo při posuzování dotací poskytovatelům sociálních služeb, dodatku ke zřizovací listině devítiletky na Jižním předměstí nebo při úpravách rozpočtu. Ani podnět s krkolomným názvem Místní akční plán rozvoje vzdělávání nebyl podrobený kritice nebo vysvětlování pojmů.

Složitější to přece jen bylo při řešení majetkoprávních záležitostí. Šlo například o prodej pozemků v lokalitě Osecký vrch či o spoluúčast při zasíťování stavebních parcel pod Čilinou. Zastupitelé dále posuzovali pohledávky ve třech bytech, kde si nájemníci nelámali hlavy s placením, papírově zlikvidovali septik U Cihelny a vypadalo to na hladký závěr. Jenže někteří zvolení zástupci obyvatel města nakousli budoucnost dnes nefungující sokolovny. A opět z toho byla rozprava, při níž byli představitelé Rokycan vyzvaní k jednání s představiteli tělocvičné jednoty.

Podrobněji se k uvedené problematice vrátíme v nejbližších vydáních Rokycanského deníku.