„Byl to už můj třetí Spartan Race a musím říct, že byl nejtěžší ze všech," prozradil jeden z ú-častníků Karel Šmolík. „Liberec se s tím nedá vůbec srovnat. Tentokrát jsme běželi na Klínovci a trať měla přibližně patnáct kilometrů. Vedla po sjezdovkách, lesem, potokem. Třikrát jsme si vyběhli Klínovec zespoda až nahoru," popisuje Šmolík.
Pokud se už teď zdá, že je to moc, opak je pravdou. „Při posledním výšlapu, tak za polovinou kopce, nám ještě nasadili na záda dvacetikilový pytel a museli jsme šlapat až na vrchol. Tam už jsem si říkal, že je to můj definitivní konec," prozradil Šmolík.
Na Klínovci panovalo v den startu chladno. Na startu bylo jen šest stupňů. I v takové teplotě se účastníci museli plazit v ledové vodě nebo kanálem, ve kterém tekl horský potok, a pod ostnatým drátem se sprchou studené vody z potoka.
„Matěj, který doběhl do cíle se mnou, dvacet minut nemluvil. Jen vydýchával o-hromný fyzický výkon. Vyždímal ze sebe úplně všechno. Teď už nás čeká jen jeden cíl, a to Spartan BEAST (pozn.: min. 20 kilometrů a 26 překážek). V pondělí jsme najeli na trénink pod dohledem Jana Vrby. Na přípravu máme asi měsíc a půl. Musíme na sobě ještě více zamakat. Po zkušenosti z tohoto závodu jsme pochopili, že Spartan BEAST bude něco ještě více pekelného. Ale my to musíme dát! My jsme stroje!" dokončil Šmolík.
