Jaká byla vůbec kategorizace měst ve středověku?

Podle zakladatele města, jímž mohl být panovník, šlechta nebo církev, se města řadila do několika kategorií. Nejvíce výsad měla tzv. města královská, jímž byla v našem blízkém okolí třeba Plzeň. Rokycany patřily původně do majetku církve, po husitství, kdy nebyl obsazen post pražského arcibiskupa, byly panovníkem zastavovány a dostaly se tak do vlastnictví šlechty.

Posledním šlechtickým majitelem byl rod Švamberků. Z držení tohoto rodu se město samo vyplatilo penězi a roku 1498 se stalo městem komorním. To bylo sice v přímém majetku panovníka, ale nebylo tak nadáno privilegii jako města královská. Navíc hrozila opět možná zástava, a to zejména v době, kdy panovník potřeboval finance. Po opětovném obsazení pražského arcibiskupství roku 1561 se Rokycanští obávali, aby panovník nevydal město zpět do církevního majetku. Proto začala intenzivní jednání, která byla roku 1584 korunována úspěchem.

Lze z dobových dokumentů zjistit, jaké byly oslavy a jak se promítlo povýšení města do běžného života jeho obyvatel?

Veškerá jednání o povýšení samozřejmě probíhala mimo Rokycany, především v Praze. Zástupci města ale jednali i na hradě Křivoklát a jednou dokonce i ve Vídni. Do Rokycan přivezl povyšovací listinu sám primas (dnes bychom řekli starosta) Jan Novoměstský. Dodnes se však nedochovala, předpokládá se, že shořela už během třicetileté války. Její znění je známo ze soudobého opisu. Dále máme dochovánu oslavnou latinskou báseň k povýšení. Na oslavu byla na radnici uspořádána velkolepá hostina, která ovšem byla jen pro vyvolené. Jak slavili ostatní obyvatelé města, to bohužel nevíme. Rokycanští po povýšení mezi královská města mohli zasedat a hlasovat na zemském sněmu, získali některé výsady. Například právo svobodného vaření piva.

Jaký byl další vývoj, Rokycany dnes přece již tento titul nepoužívají?

Nikdo v roce 1584 netušil, jaký bude další vývoj v zemi. Po roce 1620 ztratila královská města své výsadní postavení. Sami Rokycanští se titulu královského města zřekli usnesením městského zastupitelstva 29. prosince 1919 s odůvodněním, že jde o historický přežitek. Šlo o reakci na rušení šlechtických titulů a všeho, co bylo spjato s rakouskou monarchií.

Co chystáte pro oslavy tohoto výročí?

ROKYCANŠTÍ PATRIOTI v úterý 15. dubna pořádali přednášku významného historika profesora Jaroslava Čechury. Ten nás seznámil s tím, jaké bylo postavení královských měst v Čechách a zmínil i situaci v Rokycanech.

V úterý 22. dubna, tedy přímo na Den země, zasadíme Strom Rokycan u okružní křižovatky poblíž Střelnice. Začátek slavnostního aktu je v sedmnáct hodin. Při této příležitosti jsme vydali aršík známek s pamětním přítiskem, dále kovový pamětní žeton a dřevěný vypalovaný žeton na památku zasazení Stromu města.