Na kraji vsi je nyní porodna prasat a odchovna selat. Zatímco druhý z objektů zůstane, první by měl jít k zemi a nahradit by ho měly dvě haly na odchov kuřat. V každé z hal by mělo být zhruba 20 tisíc ptáků, a to v sedmi turnusech ročně, vždy se zhruba dvoutýdenní přestávkou. Zemědělci sice ubezpečují, že lidé se nemají čeho bát, a i odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) v závěru zjišťovacího řízení uvedl, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí, ale místní se nechtějí s výstavbou smířit. Na selata si prý už zvykli, ale kuřata odmítají.

BOJÍ SE ZÁPACHU

„O výstavbě dvou hal na výkrm brojlerů jsme se dozvěděli zhruba před dvěma měsíci, a to náhodou. Reagovala jsem bouřlivě, protože jako veterinář mám přehled o tom, co tyto výkrmové haly s sebou přináší. Vadí mi především zápach. Jsem přesvědčena, že by zamořil celou obec,“ tvrdí místní obyvatelka, veterinářka Olga Kozáková. Spolu s další obyvatelkou proto iniciovaly petici a obešly občany. Většina podepsala, což potěšilo i Alenu Kastlovou, která žije jen něco přes sto metrů od místa, kde mají haly vyrůst. „Bojím se zápachu a také hluku, protože každá hala bude mít 16 vysoce výkonných ventilátorů. Bojím se, že až budou ukončovat chov a vyhrnovat kejdu, tak než to odvezou, tu budou mouchy, zápach,“ uvedla Kastlová. Podle Kozákové je dalším problémem druh potemníka, který by se podle ní mohl v chovu na slámě množit a pak nalétávat na domy.

  Na svoji obranu založili místní spolek Náš Oujezd–Náš Domov. „Očekávali jsme nutnost jednání s obcí či krajským úřadem, tak jsme chtěli vystupovat společně jako skupina, nikoli jednotlivě,“ uvedl jeho předseda Tomáš Mužík. Spolek vstoupil mimo jiné v jednání s Obecním Úřadem Letiny, pod který obec spadá. Právě ten odeslal koncem července na krajský úřad petici občanů. „Zatím nebylo vydáno stanovisko, běží zákonná lhůta na odpověď,“ informovala mluvčí KÚPK Alena Marešová. Podle spolku je zásadní, že zatím byl schválen jen záměr, nikoli územní či stavební povolení.

ZEMĚDĚLCI: LIDEM VYJDEME VSTŘÍC

„Mrzí mě, že se několik nespokojených občanů se svými obavami svěřuje médiím, ale nezavolají nám a osobně se nepřesvědčí, že jsou jejich obavy liché,“ reagoval předseda představenstva Lubské zemědělské a.s. Milan Křišťan. „Při chovu drůbeže bude zápach nižší než při současném chovu prasat. Lidé si tak ještě polepší,“ uvedl s tím, že výraznou pomocí bude jednotka Earny, která filtry snižuje emise amoniaku, prachu a zápachových látek o 30 procent. Jediný den, kdy podle něj může být zápach výraznější, je vyvážení podestýlky. „Ta bude odvážena hned v den vyskladnění, a to daleko od Chocenického Újezdu. Co se týče ventilátorů, jednáme s projektanty, abychom jejich počet snížili. Dnes jsou na trhu nové, výkonnější a tišší, takže chystáme změnu projektu tak, abychom dopady maximálně snížili,“ řekl Křišťan. „Na farmě v Novém Čestíně na Klatovsku také testujeme místo slaměné podestýlky rašelinu, která zabrání rozmnožování potemníka. Není problém to zavést i v Újezdu,“ slíbil a pozval všechny zájemce, aby se osobně přesvědčili, co bude v Újezdu vybudováno.

  Zvrátit názor místních nebude lehké, ale vyloučeno to zřejmě není. „Pokud prokáží, že opravdu nás to negativně neovlivní, tak my proti tomu nebudeme,“ připustila Kozáková.