Jsou věci mezi nebem a zemí a i ti velmi racionálně uvažující lidé musí někdy uznat, že něco se zkrátka běžně vysvětlit nedá. Redaktoři Deníku se mohli nedávno účastnit požehnání bytu v jednom karlovarském domě, kde před více než sedmdesáti lety došlo k vraždě. Obyvatelům tohoto bytu požehnal karlovarský farář Štěpán Romuald Rob, který řekl, že takovýchto návštěv má za svou kariéru už velmi mnoho. Dokonce se před lety účastnil i exorcismu. Ačkoliv mnozí nad tím mohou s úsměvem mávnout rukou, farář Rob varuje všechny před vyvoláváním duchů, které totiž může otevřít brány do nebezpečných světů. Také na toto riziko upozorňují mnohé filmové snímky, které byly natočeny podle skutečných událostí. "Ano, spiritismus je nebezpečná vstupní brána. Je třeba si uvědomit, že my lidé jsme velmi slabí a omezení. Jsme tělesné duchovní. Duchovní síly nás vždy přeperou, když nemáme Boží ochranu a požehnání," říká karlovarský farář.

Redakce Deníku pomohla vloni ozřejmit alespoň částečně některé okolnosti, které se váží k domu v karlovarské ulici Krále Jiřího, jenž před časem farář navštívil. Na základě mála indicií se jí nakonec podařilo zjistit, že na Štědrý den roku 1949 tam první poválečný předseda národního výboru zastřelil nejdříve svou ženu a pak spáchal sebevraždu. "Jde o Rudolfa Kareze, který byl v letech 1946 až 1948 předsedou Městského národního výboru Karlovy Vary. Narodil se roku 1897, měl domovskou příslušnost v Bolevci u Plzně. Do Karlových Varů přišel jako odborný masér už v srpnu 1945, v ulici Krále Jiřího bydlel od února 1947. Jeho manželka Zdenka se na tuto adresu přistěhovala až v březnu roku 1949," vyprávěl vloni ředitel karlovarského archivu Milan Augustin a pokračoval: "Co se týče samotného incidentu, stal se 24. prosince roku 1949, kdy Rudolf Karez zastřelil svou manželku a poté spáchal sebevraždu podřezáním žil."

Na této fotografii z Diany by měl být první poválečný předseda Národního výboru Rudolf Karez, který v roce 1947 vítal v Karlových Varech prezidenta Edvarda Beneše.
Deník na stopě: V Krále Jiřího zastřelil exstarosta ženu a podřezal si žíly

Více se Deníku nepodařilo ohledně tohoto případu zjistit a ani to, ve kterém bytě k vraždě došlo. Tato tragédie přitom nebyla jediná, která dům postihla. Karlovaračka, která se v souvislosti s tím na Deník obrátila a chce zůstat v anonymitě, má totiž informace, že přímo v jejich koupelně se měl v padesátých letech otrávit chlapec unikajícím plynem z karmy. "Naše děti jsou už čtvrtou generací naší rodiny, která tam žije. Jako dítě jsem měla noční můry, které se vracely jako seriál. Stála jsem vždy právě před tou koupelnou, když ke mně přistoupila jakási postava v kápi, obličej jí nikdy nebyl vidět. Chtěla jsem před ní utéct, ale nemohla jsem. Protože se tyto sny vracely, věděla jsem, co bude následovat. Chtěla jsem křičet, přivolat rodiče, ale nemohla jsem. Ta postava mi vždy zacpala rukou pusu a já ze sebe nevydala ani hlásku. Když jsem tyto sny vyprávěla své dceři, přiznala se, že mívá podobné. Viděla tu stejnou osobu na tom stejném místě před koupelnou. Až když jsem byla dospělá, řekla mi maminka, že v koupelně měl zemřít ten chlapec," pokračuje žena.

Její rodina měla pocit, že v bytě není příznivá energie. "Nic extra se u nás neděje, to ne. Ale i můj muž společně se mnou jednou viděl v kuchyni vlající záclony, okna byla přitom zavřená a nikde žádný průvan. Sousedka nad námi se mi svěřila, že v noci ve tři hodiny slyšívá kroky na chodbě. A když jsme se dozvěděli, jaká tragédie se v našem domě odehrála v roce 1949, rozhodli jsme se, že pozveme k nám domů pana faráře," říká Karlovaračka, která přiznala, že jako dítě s kamarádkami neodolala, vyrobily si kruh s písmeny a pokoušely se o vyvolání duchů. "Až nyní mi dochází, jak moc jsme si tehdy hrály s ohněm," dodává.

Lovci duchů, kteří působí i na území České republiky, vysvětlují, že v některých případech může jít jen o neškodná rezidua, tedy jakési pozůstatky z dob minulých. "Beru to tak, že jako oblečení, které někdo nosí, prostě dostane pachy člověka, a ty tam zůstanou, dokud oblečení nevyperete, nevyžehlíte, neuložíte do skříně. Tak tomu rozumím, že věci i místa mohou mít určité duchovní stopy z minulosti. Vždyť i člověk nese své dědictví po předcích, se kterým musí ledaskdy zápasit i jej může dobře využít. Reziduum si představuji jako jisté DNA z minulosti, které může být negativní i pozitivní. Například v kostelech nebo na poutních místech cítíme pozitivitu místa," komentuje situaci s rezidui farář Rob.

Ilustrační foto
Karlovarský kraj opět pomůže s ordinacemi pro chybějící lékaře

Dům v ulici Krále Jiřího nebyl přitom prvním, který kvůli požehnání navštívil. I on ale nechce konkretizovat, o jaká další místa šlo, protože chce být diskrétní. "Takových návštěv jsem měl tolik, že bych už je ani nespočítal. Vždy uklidňuji, že lidé, kteří za mnou přicházejí nejsou ani první, ani poslední. Situaci nezkoumám. Dodám si kuráže, jednou to byla i dobrá domácí meruňkovice, a jen užiji tisíciletých modliteb církve, které působí jako určitá čistírna a žehlírna míst a věcí, a i lidí. Často prostě jen lidé přijdou do kostela pro svěcenou vodu a už vědí sami co a jak. Sloužil jsem téměř po celé republice. Vždy to pomohlo, zřídkakdy jsem musel návštěvu zopakovat. A není to moje požehnání, to by nefungovalo. Jsou to tisícileté modlitby církve. A ta s tím má zkušenosti. Já jsem jenom pošťákem," poznamenává a pokračuje: "Za svou kariéru jsem se jednou účastnil exorcismu. Jednalo se o studentku, která se před křtem účastnila takzvaných „černých mší“. Pomohlo jí to. Dnes je to maminka více dětí. Myslím, že je šťastná. Exorcismus je vždy modlitba církve, která je matkou a bojuje o osvobození svého dítěte, za osvobození místa, věci, člověka - je to zápas. Týká se zlých andělů, kteří nám závidí štěstí tady i po smrti. V sílu zla nemusíte věřit. Uvidíte ji, nebo slyšíte, hned jak si pustíte zprávy v televizi nebo rozhlase."

Modlitba a požehnání není přitom jediným lékem, jak si poradit s neklidem v domácnosti a případným nevítaným hostem. Podle Roba je také podstatné žít dobrý život a mít pokoru. "Někdo se obrací na faráře, někdo i na polici. To je zajímavé z hlediska důkazního břemene, ale chcete-li mít klid, požádejte o požehnání domu, nebo bytu. Zda mohou pomoci lovci duchů? Vím jen o ulovených lidech ze strany duchových bytostí. Ale naštěstí máme každý, ať už je věřící nebo nevěřící, pokřtěný, nebo nepokřtěný - svého dobrého anděla strážného, který nás doprovází od narození až před Boží soud po smrti. Je nám k službám a já bych doporučil jeho služeb využívat. Je rád," dodává karlovarský farář.

Samotná rodina je od jeho návštěvy klidnější. "Přiznám se, že v Boha nevěříme, ale Něco s velkým N určitě existuje. Já osobně mám od požehnání pocit většího klidu v sobě, jakési úlevy. S dcerou i s manželem máme mezi sebou lepší vztahy, snad to není jen subjektivní náhled. Trochu jsem doufala, že se po návštěvě pana faráře zklidní i náš malý syn, který je velký vztekloun. V tomto případě to nezabralo. Za jeho povahu asi klima našeho bytu nemůže," dodává s úsměvem žena. "Mám pocit, že nám to pomohlo, rozhodně se nám nepřitížilo, není to nic proti ničemu. A alespoň má člověk v sobě jakýsi klid, že s tím chtěl něco udělat," přidává se její sousedka.