Od neděle platí nová zonace Národního parku Šumava. Po 25 letech má tak tento park nově rozčleněné území, a to nejméně na nadcházejících 15 let. Vedení NP si tento krok pochvaluje, ne všem se ale líbí. Tvrdě zonaci kritizovaly některé obce, Jihočeský kraj podal dokonce soudní žalobu, se kterou však neuspěl.

Národní park je nově rozdělen do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Na 27 procentech plochy se rozkládá přírodní zóna, která se ponechá pouze přírodním procesům. Podobnou rozlohu, konkrétně 24,6 procenta, má zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí. „V této zóně jsou převážně lesní ekosystémy, o kterých jsme přesvědčeni, že mohou být v relativně krátké době převedeny do režimu zóny přírodní,“ vysvětlil mluvčí parku Jan Dvořák. Největší část parku, 46,6 procenta, tvoří zóna soustředěné péče, kde jsou lesní nebo zemědělské pozemky, ve kterých se v následujících letech bude o přírodu pečovat. Nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou zónu kulturní krajiny. Rozkládá se na 1,2 procenta území NP a nacházejí se v ní zastavěné a zastavitelné lokality.

Ubytovna v Horažďovicích, kde matka nechávala děti o hladu. Musely se spoléhat na dobrotu sousedů včetně Heleny Matějcové.
Matka týrala dcery hlady, vyvázla s podmínkou

„Je to významný krok pro budoucnost Šumavy. Konečně jsme zastaralá pravidla nahradili novými, jasnějšími a srozumitelnějšími, konečně je tu koncept, který říká jak dál a dává Šumavě určitou stabilitu,“ pochvaloval si ředitel NP Šumava Pavel Hubený. Dodal, že nová zonace je moderní a v některých oblastech i revoluční. Například proti původní zonaci tato už neslouží k regulaci vstupu veřejnosti (vstup veřejnosti do citlivých území národního parku vymezují klidová území), ale jejím hlavním úkolem je definovat cíl a režim území. Stručně řečeno: na jakém území má být příroda ponechána sama sobě, a na jaké části území a s jakým cílem se hospodaří.

„Posledních 29 let existence národního parku naznačilo, že na některých místech je vhodné nechat přírodu přírodě. A přitom není nutné do takových míst zakazovat vstup. Na jiných místech se zas o přírodu hodláme starat trvale, abychom zachovali její jedinečnost,“ řekl Hubený.

Ne všichni ale sdílí jeho optimismus. „Nemyslím si, že zonace něco uspořádá, protože není základní územní strategií, tak jak je tomu v jiných národních parcích. Rozhodující pro to, co se bude v zónách skutečně dělat, budou zásady péče a klidové území, které se může vyhlásit v jakékoli zóně,“ myslí si mluvčí Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert.