Tajemná místa nás vždycky něčím překvapí, říká plzeňský archeolog

Tajemná místa vždycky lidi přitahovala. Vy jste se jim ale se svými kolegy začal věnovat systematicky. Proč?
Především nás to baví a také protože kromě naší vlastní práce v památkovém ústavu máme možnost věnovat se jednou během roku o prázdninách badatelskému výzkumu. A nás napadlo zkoumat právě záhadné archeologické lokality. Tedy takové, které by pro nás a případně pro veřejnost mohly být zajímavé.

Zaměřili jste se na Plzeňský kraj. Najde se takových míst tady hodně? Podle čeho je vybíráte?
V Plzeňském kraji jsou jich mraky. A archeologie toho ještě o většině z nich mnoho nezjistila. Veřejnost je třeba všechny ani nezná, ale my jako odborníci o nich víme. O mnohých se vedou odborné debaty dlouhodobě.

Tady jsem se narodil. Výstava připomíná plzeňského rodáka Miroslav Horníčka

Pojďme tedy k vašemu prvnímu výzkumu. Kde proběhl a jak dopadl?
Začali jsme na Tachovsku, kde jsme zkoumali malé hradišťátko, takovou pevnůstku s místním názvem Zámeček. Nebylo zprvu jasné, zda se jedná o keltské obětiště, redutu z období třicetileté války nebo vrcholně středověký hrádek. Díky výzkumu jsme zjistili, že je to stavba z raného středověku. Dnešním jazykem řečeno něco mezi Czech POINTEM a motorestem z doby přemyslovské. Prostě taková provozní budova důležitá pro tehdejší cestování.

Zajímavé přirovnání. Když jste se zmínil o cestování, co si vozíte s sebou na takové výjezdy a kolik členů má vlastně výzkumný tým?
Jsme tři a na první ohledání místa stačí jen foťák a navigace GPS. To si jen zjišťujeme, co bude potřeba dál. Pak případně nastupuje další technika. Nasmlouváme si například externí odborníky z Archeologického ústavu s geofyzikálními přístroji nebo geodety, kteří si přivezou své vlastní přístroje. A pak samozřejmě brigádníky s lopatami a krumpáči.

Archeolog Filip Kasl je členem týmu, který zkoumá tajemná místa v Plzeňském krajiZdroj: Deník/Pavel Bouda

Váš nejnovější průzkum proběhl v okolí hradu Věžka u obce Druztová nedaleko Plzně. Co ten přinesl za překvapení?
Zkoumali jsme ostrožnu přímo naproti hradu, která je už v katastru Dolan. O ní se odborníci přeli snad sto let, jestli se jedná o opevněné předhradí, obléhací tábor nepřítele nebo předsunutou baštu, která hrad chránila. Naším výzkumem jsme zjistili, že vše je jinak a že všechny hypotézy plavou na vodě. Ve skutečnosti je to místo mnohem starší a lokalita je ve skutečnosti pravěkým hradištěm. To se potvrdilo mimo jiné i nálezem specifických tzv. spečených kamenů. A je tam ještě jeden val, což mohla být ta předsunutá bašta, o které se jen spekulovalo. Jinak celá ta plocha byla opravdu pravěkým hradištěm, což se doposud nevědělo. V průběhu novověku na ní ale vznikl lom a do velké míry lokalitu porušil a znesnadnil průzkum.

Tam jste myslím použili k průzkumu i dron. Co se z jeho záběrů dá zjistit?
Dron máme sice svůj, ale na Věžce jsme zrovna využili externího poskytovatele. Dron se často využívá k letecké archeologii, což je dnes moderní a hodně využívaná metoda zkoumání terénu. Při chůzi člověk nic nevidí, ale z výšky jsou patrné tzv. porostové příznaky. Tam kde byl příkop a je nyní kvalitní zemina, tam bývá zelený porost nebo obilí vyšší a rychleji dozrává. Naopak tam, kde byla třeba kamenná zídka, je půda sušší. A to vše je z výšky dobře vidět.

Můžete prozradit, jaká máte vytipovaná další tajemná místa?
Určitě to bude letos polesí Zábělá severně od Plzně, tedy v oblasti Horní Berounky. Je tam lokalita, o které se myslelo, že jde o raně středověké pohřebiště. Ale vichřice v roce 2014 způsobila polomy a při následné těžbě dřeva se zjistilo, že ty údajné mohyly nejsou mohylami, ale objekty po nějaké středověké vesnici. K té ovšem neexistují žádné písemné historické prameny. Navíc tam byly objeveny i jakési pece, takže pro odborníky je to opravdu záhadná archeologická lokalita, protože se o tom osídlení nic neví.

Už jste se tam byli podívat?
Samozřejmě. Provedli jsme tam dokonce už detektorový průzkum terénu a první zjištění naznačují, že by mohlo jít o mimořádně zajímavé místo co se týče historických nálezů.

To zní tajemně. Ale takových tajemných míst, jak jste sám řekl, je v okolí hodně. Co třeba dál od Plzně? Víte o takových například na Domažlicku nebo Klatovsku?
Zrovna s Klatovskem jste se trefil. Tam máme vytipovaný objekt u hradu Klenová. Průzkumem chceme potvrdit, zda se opravdu jedná o historickou šibenici. A když jsme u těch šibenic, tak máme v plánu i Nepomuk a jeho nedaleký Šibeniční vrch, kde budeme rovněž ověřovat, zda tamní pozůstatky souvisejí se šibenicí či nikoli.

Takové průzkumy budou asi hodně zajímavé a možná i dobrodružné. Je něco, co vás při všech těch návštěvách tajemných míst překvapilo?
Na to je snadná odpověď. Překvapilo nás především to, co jsme na zkoumaných místech objevili. Protože jsme zatím vždy šli něco ověřit a pokaždé jsme zjistili, že to je něco úplně jiného. A navíc nás to těší, protože každý vědeckovýzkumný projekt musí mít v první řadě vědecké výsledky. A druhá neméně důležitá věc je popularizace těchto výzkumů. Takže točíme videa a umisťujeme je na stránky youtubového kanálu Národního památkového ústavu.

To nejlepší, co vzniklo na Sutnarce, je k vidění v galerii v centru Plzně