„Výstava je shrnutím toho, co v krajině možná přehlédneme. Hovoří se tu o drobných věcech, které už třeba neexistují, a zbyla z nich třeba jen hráz rybníka, kterou když půjdeme kolem, tak ji přehlédneme, ale díky této výstavě si ji zafixujeme. Právě to je jejím smyslem. Pojďte s námi ty ne úplně jasné věci, které tu cisterciáci postavili hledat. Pojďme se po nich podívat,“ zve do Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.

Autorská výstava Centra baroka se věnuje hodnotám, významu a ochraně krajiny na někdejším panství cisterciáckého kláštera. Na deseti výstavních panelech je pojednáno o významných klášterních památkách i drobnějších stavbách, Staré plaské cestě, barokních dvorech, sochách či křížcích, ale také památných stromech, němých svědcích historie krajiny, či rybnících.

Výstava, která potrvá do 2. listopadu zahrnuje nejen vybrané krajinotvorné prvky, ale také představuje dosavadní aktivity muzea konané v krajině. Důležitou skutečností prezentace současné krajiny je od roku 2019 zapojení do mezinárodního projektu Cisterscapes zahrnujícího celkem sedmnáct klášterních krajin Evropy v Německu, Rakousku, Polsku, Slovinsku a Česku, a především udělení prestižního ocenění Evropské dědictví.. „Je to ocenění, které můžeme použít jako příměr k UNESCO. Sice nemá takový zvuk, ale je to věc Evropy a myslím, že je to ukázka toho, jakým způsobem se naši občané a instituce starají o to, aby věci z minulosti sloužily současnému životu. Cisterciáci přišli s obnovou krajiny, kterou obdělávali a využívali ke své obživě. Myslím si, že to je ukázka toho, jak vstřícně a přístupně bychom měli k věcem přistupovat i v současnosti,“ uvedl Libor Picka.

Všechna označená místa po celé Evropě propojuje Cisterciácká stezka o délce 6500 kilometrů. Historická krajina plaského kláštera se rozkládá na ploše kolem 20 čtverečních kilometrů na obou březích řeky Střely. Vývoj a utváření krajiny ovlivňoval od poloviny 12. století právě místní cisterciácký klášter. „Naši krajinu Evropská komise zařadila mezi 67 pamětihodností, z nichž sedm nových jich bylo jmenováno s námi letos v dubnu. Naše oblast je zapojena do projektu 17 cisterciáckých krajin v rámci celé Evropy,“ sdělil ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Pavel Kodera.

Mariánská Týnice je někdejší poutní místo nejstaršího cisterciáckého kláštera v Čechách. Oceněnou krajinu tvoří hospodářské dvory cisterciáckého řádu, rybníky, lesy, vinice, sítě cest poutních míst i církevních staveb, které dodávají krajině duchovní rozměr. Vedle Plas se zařadily i další cisterciácké krajiny – Velehradská, Vyšehradská a Žďárská.

Návštěvníci Mariánské Týnice navíc mohou při své návštěvě zhlédnout i výstavu Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948-1989 II., která bude otevřena do 8. září. Hlavní výstavní prostor v bývalém refektáři doplňuje instalace sakrálního umění přímo v sakrálním prostoru kostela v Mariánské Týnici. Zde je dominantní především liturgický mobiliář ze Stráže pod Ralskem od Vojmíra Vokolka, stejně jako netradičně pojednaný sloupcový betlém Václava Sokola, zapůjčený farností Odolena Voda. Pozoruhodný je rovněž soubor křížové cesty vytvořený Karlem Stádníkem, jáhnem, restaurátorem a sochařem, pro farní kostel v Kolovči, umístěný ovšem v posledních letech v kostele na Velízu.

Výstavní projekt jako celek přináší uměleckohistorický pohled na širokou škálu realizací sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby nebo užitého umění ve specifických interiérech.