Hlučnost či narušení charakteru krajiny byly nejčastějšími obavami občanů, kteří se v pátek večer sešli na veřejné schůzi ve Kdyni. Firma meridian Nová Energie tam vůbec poprvé seznamovala veřejnost se záměrem postavit nad Hyršovem a u Všerub tři až čtyři větrníky. „Větrný potenciál ve vašem správním území je takový, že splňuje instalaci těchto zařízení,“ vysvětlil Martin Salí, zástupce firmy meridian Nová Energie, která obci tuto nabídku učinila.

Leon Perlovský z Chodova se narodil v domažlické porodnici 6. ledna v 7:11 (2490 g, 45 cm).
FOTO: Právě jsme se narodili

„V současné době je Česká republika energeticky soběstačná, situace se však mění. Může dojít ke zdražení elektrické energie. Možnosti výroby elektřiny jsou však omezené a každá elektrárna má své pro a proti,“ nastínil problém starosta Všerub Václav Bernad. „Česká republika se zavázala navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 na zhruba 21–22 %,“ dodal Salí. „U větrných elektráren odpadá problém s emisemi či s ukládáním jaderného paliva,“ pokračoval Salí.

Lidé se obávají hluku

Občané ale mají strach, že nebudou moci spát. „Při projektování větrných elektráren si dáváme pozor, aby veškeré normy byly dodrženy. V Česku jsou hlukové normy poměrně striktní a nařizují noční maximální zátěž 40 dB ve venkovním prostředí. Této normy je dosaženo s využitím současných moderních elektráren ve vzdálenosti 700 až 750 metrů od obydlených jednotek, to vše při maximálním zatížení,“ vysvětlil Salí s tím, že hlukové normy jsou měřeny a pokud dojde k jejich porušení, musí se elektrárna vypnout.

Zrekonstruovaná kaple Panny Marie Ustavičné u Horšovského Týna.
Zdevastovaná kaplička se dočkala opravy

Dále se řešil také vliv větrníku na krajinný ráz. Jelikož velikost stožáru elektrárny je 137 metrů a průměr rotoru je 126 metrů, jedná se velký zásah do krajiny. „Vliv elektrárny na krajinný ráz je asi nejdiskutovanější a nejspornější faktor. Krajinný ráz je záležitostí čistě specifickou a každý na to má svůj názor. Je to faktor neměřitelný. Jde o vysokou stavbu, která se nedá nikam schovat,“ pokračoval Salí. Další obavou občanů bylo také znehodnocení jejich pozemků, zastínění či vliv na ptáky a jiné živočichy. „Ke kolizím s ptáky může docházet, což se ale stává ve srovnatelné míře i u ostatních výškových staveb,“ uvedl Salí.

Životnost takové elektrárny je minimálně 20 let, jedná se tady o dlouhodobý závazek. To si uvědomuje také firma, která obci a vlastníkům pozemků nabízí několikastupňovou formu finančních kompenzací.

Pomůže s rozhodováním referendum?

Většina diskutujících byla spíše proti stavbě, jednalo se však o malou část obyvatel. Zda větrníky u Všerub budou či nikoliv není zatím rozhodnuto. „V zastupitelstvu jsme se shodli na tom, že by bylo vhodné, abychom si my i občané vyslechli více informací, proto jsme tuto diskuzi uspořádali,“ řekl starosta Všerub. Zastupitelstvo městyse však o této zásadní stavbě nechce rozhodnout samo, proto uvažují o uspořádání referenda. „My se touto otázkou budeme dále zabývat a rozhodneme o tom, zda vyhlásit místní referendum či nikoliv,“ pokračoval. „Jsem velice rád, že se o tomto diskutuje a že jsme se dozvěděli základní informace,“ řekl občan ze Všerub.

Valná hromada dobrovolných hasičů.
Dobrovolní hasiči Domažlic budou letos oslavovat