Kliknutím zvětšíte
Grafika. 20 let od povodní„Paradox byl, že povodně v Plzni začaly na kopci. Nejprve jsme zasahovali v Černicích, Liticích a na Výsluní,“ řekl dnes už osmatřicetiletý muž. „Zpočátku jsme čistili příkopy, které byly zanedbané a voda tam špatně protékala. V Liticích se tehdy stavěl obchvat a voda nebyla nikam svedená, všechno to teklo přes Litice do přehrady. Voda tam vypláchla domy a také zahrádkářskou kolonii nad Litickou přehradou,“ líčil tehdejší situaci Vlastimil Malina, velitel skvrňanského sboru dobrovolných hasičů.
Někteří plzeňští dobrovolní hasiči nabrali zkušenosti už při povodních na Moravě v roce 1997. „Tehdy jsme tam vyrazili pomáhat, ale nikdy nás nenapadlo, že se něco podobného může stát za pár let i u nás,“ uvedl Malina s tím, že po prvních zásazích zhruba týden vydatně pršelo a díky zážitkům z Moravy dobrovolní hasiči věděli, co mají dělat. Odčerpávali proto sklepy, mapovali vodní toky a následně začali s evakuacemi. „Mnoho lidí bydlelo na chatách a nechtěli odejít. Jednoho dědu jsme dokonce vynášeli pryč i s dveřmi, nechtěl se pustit a z domova odejít. Lidi jsme pak odváželi na valnících se slámou. Některé obyvatele Roudné jsme na člunech dostávali do bezpečí,“ vyprávěl Vlastimil Malina.
Dobrovolní hasiči se pustili i do záchrany zvířat. „Evakuovali jsme koně, poníky. Jedna babička měla v Lobzích ovce. Když hodně pršelo, říkali jsme jí, že je budeme muset odvézt pryč. Nechtěla. Prý nesměly zmoknout, protože by ztěžkly, klekly na kolena a paní by je už nezvedla. V noci nám pak volala, ať přijedeme, že ovce už mají po krk vody,“ uvedl velitel. Zvířata se tak nakonec podařilo zachránit.
Miroslav Činatl (vlevo) a Vlastimil Malina u aut, se kterými zasahovali při povodních v roce 2002.Sbory dobrovolných hasičů v Plzni v nejinkrimovanější dny nasadili 236 hasičů z tehdejších 250, pomáhat přijeli ale také dobrovolní hasiči z okolních obcí. „Byla to ukrutná síla, dělali jsme maximum. Troufl bych si říci, že mnoho věcí stálo jen na dobrovolných hasičích,“ poznamenal velitel Malina.
Miroslav Činatl upozornil, že první tři dny žili s kolegy v ulicích a spali maximálně dvě hodiny denně. „Doslova nad vodou jsme drželi plzeňskou vodárnu, kde povodeň zatopila rozvodnu. Masivně jsme tam odsud odčerpávali vodu a stavěli protipovodňové bariéry z pytlů s pískem. Chyběly jen centimetry a Plzeň byla bez pitné vody,“ podotkl Činatl. Dlouhou dobu strávili hasiči rovněž ve Štruncových sadech, kde odčerpávali vodu ze stadionu a tenisových kurtů.
Absurdní podle Maliny bylo, že někteří lidé i přesto, že měli po okna vody, chtěli od hasičů odčerpávat sklepy. „Nemohli jsme jim vysvětlil, že je to nesmysl, že ta voda se tam rve stejně dál a celý dům podemele. Došlo to tak daleko, že jsme si sehnali statika, který jim vysvětloval, že takový zásah je pro dům špatný,“ popsal velitel.
Oba hasiči se shodli, že při pohromě byla asi nejpříjemnější solidarita lidí. „Nedovedete si představit kolik lidí přišlo pomáhat, ať už to byli studenti, vojáci záklaďáci. Udělali neuvěřitelný kus práce. Třeba zapytlovali nábřeží, protože hasiči na to v ten moment neměli čas,“ vzpomínal Miroslav Činatl.
Podle Vlastimila Maliny projevily ohromnou solidaritu také firmy. „Půjčily nám čerpadla, centrály. Takovou techniku jsme tenkrát neměli. Dostávali jsme od nich jídlo a pití. Bylo to neuvěřitelné. Nejsem si jistý, zda by při dnešním postavení společnosti lidé také tak pomohli,“ řekl velitel s tím, že jej mrzí, že se dodnes řádně nezapracovalo na zázemí pro hasiče. „Na případy, kdy zasahujeme několik dní, se bohužel dnes nepamatuje. Hasiči stále nemají kde se vyspat. Na základě zkušeností jsme alespoň nakoupili matrace a spacáky. Stejné je to i s technikou. Pár let po povodních nebyl problém získat čerpadla a další vybavení. Dnes už se ale na situaci v roce 2002 zapomnělo a sehnat techniku a výstroj často bývá nad naše síly,“ zhodnotil Vlastimil Malina.
13
Tipy na víkend
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
