Realizace protipovodňových opatření Rokycan se odkládá. Ministerstvo životního prostředí dalo totiž za pravdu výhradám členů ČSOP Kulíšek.

O přípravě protipovodňových opatření se přitom mluví od roku 2002. V roce 2007 byla hotová projektová dokumentace. K záležitosti už proběhla spousta jednání, vystřídali se tři starostové, ale záležitost není vyřešená. Poslední kapitolu odstartovaly připomínky Kulíška.

Jeho členové připravili petici vyjadřující nesouhlas s realizací protipovodňových opatření v té podobě, jak ji navrhuje projektová dokumentace nazvaná Klabava Rokycany zkapacitnění koryta. Do současnosti se k ní svými podpisy připojilo více než pět set lidí. Petice požaduje změnit řešení tak, aby byla zajištěná protipovodňová ochrana města včetně Práchovny. Chtě- jí, aby řeka Klabava i Holoubkovský potok byly zapojené do veřejného prostoru, jejich koryta byla zpřístupněná pro obyvatele a mohla sloužit jako rekreační a volnočasový prostor, který město propojuje, nikoliv rozděluje bariérou betonových ochranných zdí. Kulíšek se zasazuje i o podporu návratu života do řeky a jejího okolí a žádá, aby nový návrh protipovodňových opatření prošel veřejnou diskusí.

Na základě svého stanoviska ochránci přírody vznesli i námitky k Ministerstvu životního prostředí ČR. Odvolávali se jimi proti rozhodnutí o výjimce z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. V červenci 2015 ji udělil Krajský úřad Plzeňského kraje Povodí Vltavy pro připravovanou stavbu protipovodňového opatření Klabava Rokycany zkapacitnění koryta. Ochránci přírody uspěli. Přesněji ministerstvo shledalo jako oprávněné tři ze čtyř jejich námitek. Rozhodnutí krajského úřadu zrušilo a vrátilo k novému projednání.

Ke svým námitkám ochránci přírody uvádějí: „Kraj kvůli stavbě nového betonového koryta rozhodnutím povolil výjimku z ochrany nejen ohrožených druhů vranky obecné, střevle potoční a užovky obojkové, ale též kriticky ohroženého raka říčního i raka kamenáče, mihule potoční či skokana skřehotavého a stejně tak i silně ohrožených druhů zastoupených ještěrkou obecnou, ledňáčkem říčním, skokanem zeleným a vydrou."

Zástupci Kulíška také zdůraznili, že jakkoli nezpochybňují nutnost provést protipovodňová opatření, nehodlají se spokojit s tím, že se neuvažovalo o jiné možnosti uspokojivého řešení a že výjimka za zákona o ochraně přírody byla povolená.

„Rozhodnutí ministerstva, jímž nám dalo za pravdu, považujeme za potvrzení názoru ČSOP Kulíšek, že nezbytná protipovodňová opatření v Ro- kycanech je možné řešit i jinou alternativou nežli pouhou výstavbou protipovodňových bariér. Inspiraci čerpáme v některých moderních evropských městech, kde při řešení ochrany proti povodním vítězí snahy o urbanisticky i biologicky příznivější řešení. Vodní toky jsou začleňované do městské zástavby a není zasahováno do biologické rovnováhy. Některé takovéto úpravy jsou už k vidění i českých městech," objasňovali zástupci Kulíška.

Také jejich výtku, že biologické hodnocení, které předložilo Povodí Vltavy, není aktuální (bylo zpracované v roce 2009) a že bez jeho aktualizace nelze záměr objektivně posoudit, ministerstvo akceptovalo. Další námitkou ochránců přírody bylo, že podmínky výjimky, které krajský úřad stanovil organizaci Povodí Vltavy, jsou stylizované věcně neurčitě a nekonkrétně. Při realizaci stavby je tedy vlastně nelze plnit, kontrolovat, ani vymáhat. I s tím Kulíšek u ministerstva uspěl.

Momentálně se investor Povodí Vltavy zabývá zpracováním námitek rokycanských ochránců přírody proti projektové dokumentaci.

„Dokončení předpokládá tak za rok a půl. Začalo se zpracovávat nové biologické posouzení, které pak povodí doplní do dokumentace, a teprve následně se může zahájit jednání kvůli územnímu rozhodnutí," konstatoval starosta Rokycan Václav Kočí. „Jestli budeme provádět protipovodňová opatření podle návrhu projektanta nebo jiných, tak nyní hlavní otázka nestojí. Jde hlavně o to, aby-chom už je měli. Příprava se táhne neúměrně dlouho a sílí varování, že až přijde velká voda, nebude postiženým jednoduché říkat, že nemáme protipovodňové opatření hotové," konstatoval Kočí. „Kdybych byl přesvědčený, že se dá vymyslet nové smysluplné řešení, jsem klidnější," podotkl. „Úprava vodního toku v souladu s možností i rekreačního vyžití je hezká věc a na Rakovském potoce Rokycany ukázaly, že pokud to lze, tak se tak bude dít. Z desetimetrového potoka v centru ale široký tok neuděláme, když to prostor neumožňuje. To bychom museli bourat baráky, ovšem na to prostředky nejsou. Posuzuje se nákladnost opatření vůči tomu, jakou hodnotu má projekt uchránit. Ukazatele jsou jasně dané. Pěkná je i snaha vytvořit suchý poldr a další opatření na Padrti, i když podle vyjádření projektanta ve finále ochrana Rokycan stoupne jen o dvacet procent," doplnil starosta Kočí.