Honzovi se vrátila leukémie. Otec od rodiny musí opět shánět kostní dřeň

Za pár let ale svatební cestu překazila rakovina, kterou lékaři Honzovi diagnostikovali měsíc po svatbě. „V době, kdy jsme se chystali žít společný život na plné obrátky, jsme se museli seznamovat s neznámou a děsivou situací. Honza absolvoval řadu chemoterapií, na léčbu reagoval dobře a zákeřnou nemoc porazil. Znovu jsme si objednali svatební cestu, ale nemoc se opět vrátila. V ještě horší podobě. Tentokrát leukémie,“ popisuje Jana.

Trojčátka potřebují léčbu, která není v Česku povolena. Na Slovensku by to šlo

Transplantaci kostní dřeně, kterou mu daroval jeho bratr, podstoupil v roce 2019. Onemocnění na čas porazil. „I přes všechny překážky jsme chtěli žít normální život a založit rodinu. Proto jsme se rozhodli využít zamrazeného embrya. Usmálo se na nás štěstí a narodila se nám dcera Rozárka. V roce 2021 se nám narodil syn Patrik. Navzdory častým nemocem manžela jsme se snažili užívat běžného života, věnovat čas dětem,“ popisuje.

Po čtyřech letech se ale nemoc opět vrátila, a to s ještě horší prognózou – jen desetiprocentní šancí na úplné vyléčení. „Jak jsme se ale několikrát přesvědčili, naděje stále existuje. Zase bojujeme a věřím že se nám podaří najít Honzovi vhodného dárce kostní dřeně a bude všechno jako dřív,“ neztrácí optimismus Jana.

Registr shání dárce

Prosí, aby se lidé zapsali do Českého národního registru dárců dřeně a darovali tím naději na uzdravení jak jejímu muži a tátovi jejích dětí, tak dalším pacientům, kteří na svého dárce čekají. „Čím víc nás v registru bude, tím větší šance máme,“ upozorňuje.

Ingrid žije díky dárkyni kostní dřeně. Registr pomohl už dvěma tisícům lidí

Zaregistrovat se může každý zdravý člověk ve věku osmnáct až pětatřicet let, který přistoupí k morálnímu závazku, že pokud bude zdravý, je ochoten do svých šedesáti let krvetvorné buňky z kostní dřeně darovat. „Když vstoupíte do registru, nestanete se automaticky dárcem, ale nadějí pro tisíce pacientů,“ vzkazuje primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra.

Ke vstupu do registru lze přistoupit na náborových akcích i na téměř šedesáti registračních místech po celé republice.

Zatímco před epidemií covidu se ročně registrovalo kolem deseti tisíc lidí, během dvou pandemických let jich bylo asi pět tisíc ročně. Loni číslo narostlo na necelých devět tisíc nových potenciálních dárců. „Potřebujeme, aby do registru ročně opět vstupovalo přes deset tisíc lidí,“ vypočítává mluvčí registru Klára Conková. Dodává, že počet nových dárců se snaží narovnat i správci registrů v jiných zemích.