Drsná fakta. Dlouhodobé dopady covidu na stav plic můžou pokazit život

Jako nástroje v orchestru

Doktor Panagis Galiatsatos je odborníkem na onemocnění plic v Johns Hopkins Bayview Medical Center a již delší dobu sleduje pacienty s covidem-19, kterým značné plicní problémy zůstaly i po odeznění vlastního onemocnění. Dnes už dokáže mnohé věci objasnit:

„Zjistili jsme, že při závažném průběhu covidu-19 může stav vyústit v několik kritických onemocnění, komplikací a syndromů,“ říká.

Nový trend. Rehabilitace pomáhá lidem s dýchacími potížemi po covidu

Zatímco z běžné pneumonie se většina lidí zotavuje vesměs bez trvalého poškození, u zápalu plic spojeného s covidem-19 je to jinak. „Často i poté, co nemoc pomine, mají chorobou poznamenané plíce tendenci způsobovat dýchací potíže, které trvají i měsíce,“ popisuje odborník a pokračuje:

„Při pneumonii provázející covid-19 se postupně stále více vzduchových vaků plní tekutinou, unikající z drobných krevních cév v plicích. Nakonec se objeví dušnost, vedoucí v některých případech k syndromu akutní dechové tísně (ARDS), jisté formě plicního selhání. Tito pacienti často nejsou schopni dýchat sami, potřebují podporu ventilátoru, aby pomohl cirkulaci kyslíku v těle, nezřídka však stav končí fatálně. Těm, kteří přežijí a uzdraví se, často zůstávají trvalé plicní jizvy.“

Jako jinou možnou komplikace závažného případu koronaviru popisují odborníci sepsi, k níž dochází, pokud se infekce rozšíří do krevního řečiště a způsobí poškození tkáně na místech, která zasáhne. „Plíce, srdce a další systémy těla spolupracují jako nástroje v orchestru,“ říká doktor Panagis Galiatsatos. „Během sepse se ale spolupráce rozpadá. Celý orgánový systém může začít postupně vypínat, a to včetně plic.“

Přežije-li nemocný, i prodělaná sepse u něj může zanechat trvalé poškození plic a dalších orgánů. Pohromu pro plíce způsobují i další okolnosti. Pokud člověk prodělával covid-19, imunitní systém tvrdě pracoval na boji proti tomuto vetřelci. Kvůli tomu ale mohlo být oslabené tělo náchylnější k infekci jinou bakterií nebo virem, který se tak přidal ještě k té aktuální, covidové. Podobný stav plíce také mnohdy nedokázaly zvládnout bez následků.

Dvacet procent s následky

Dlouhodobé účinky zánětu plic a jizev z covidu-19 zkoumala i mimořádná britská studie, do níž vládní výzkumná společnost UKRI investovala velké finanční prostředky. I ta vychází z aktuálních zkušeností, že mnoho zotavujících se lidí trpí dlouhodobými příznaky poškození plic včetně dušnosti, kašle, únavy a omezené schopnosti cvičení či pohybu vůbec.

V Británii schválili lék proti covidu molnupiravir. Jsou první na světě

Podle prvních informací se mnozí pacienti potýkají se zjizvením plic, majícím za následek obtížnější dýchání a potíže se zvládáním každodenních činností. Studie dále pokračuje ve výzkumu této tzv. intersticiální plicní nemoci s cílem zjistit, do jaké míry a po jaké době se stav zlepší, případně zda se nebude naopak ještě více zhoršovat.

Prvotní zkušenosti naznačují, že k poškození plic dochází přibližně u 20 % pacientů propuštěných z nemocnice.

Mladí nejsou výjimkou

Drtivá většina lidí, která plicního lékaře vyhledá, si nejvíce stěžuje na únavu. To, že na vině může být nedostatečná okysličenost, zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce. „Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze –, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

Plicní lékaři si před časem pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících po dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2–3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi.

Pacienty by měli sledovat i praktici, a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doporučuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

„Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve věku mezi 40–60 lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve, zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje,“ uvedl pneumolog MUDr. Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče.

Královna medicíny lékaře už netáhne. Nemocnice je lákají na náborové příspěvky

Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytvářejí pro ně léčebné postupy, případně je předávají do péče dalších specialistů.

„To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť, když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ říká doc. Koblížek.

Ze skupiny těch, kteří onemocněli covidem-19, má podle něj přetrvávající potíže přes 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky.

S pohybem začít co nejdříve

S únavou, vyčerpáním, dušností a celkově sníženou výkonností po prodělané infekci covid-19 se u svých pacientů dnes setkávají mnozí lékaři, kteří musí hledat cesty, jak co nejlépe vrátit postižené zpátky do běžného života.

Odborníci z Olomouce například vytvořili sadu cviků, které vyléčeným mohou jejich cestu ke znovunabytí správné formy usnadnit. Vydaná příručka zahrnuje speciální nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může podle lékařů zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u 4 % nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Zároveň však dodává, že u většiny pacientů se zatím naštěstí postižené plíce daří dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ upozorňuje také primář Sova na výše zmíněné riziko plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D.

Nejprve únava, pak dušení. Léčba plicní fibrózy je drahá a jen pro někoho

Silový trénink doporučuje lidem po koronaviru absolvovat minimálně třikrát týdně a každý den jej doplnit o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitu. Podle odbornice není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu.

„Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává prof. Sovová.

Na vytvoření zmíněné brožury s cviky se podílela i doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která je přední expertkou na plicní rehabilitaci.

„Vytvořit univerzální publikaci pro pacienty po covidu-19 nebylo vůbec lehké, proto chci zdůraznit, že je nutno ke každému člověku přistupovat individuálně. Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ zdůrazňuje doc. Neumannová.

Návod na cvičení najdou pacienti v ordinacích pneumologů po celé ČR a na webu Fakultní nemocnice Olomouc.

Věděli jste, že…?

- Mnoho lidí po prodělání covidu-19 trpí dlouhodobými příznaky poškození plic, včetně dušnosti, kašlání, únavy a omezené schopnosti cvičení či pohybu vůbec.

- Zdraví plic souvisí s dostatečnou pohybovou aktivitou, přičemž by však každý měl vnímat signály organismu

- To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti.

Přecházením nachlazení oslabujete imunitní systém, varuje zkušená lékařka

- Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle obvykle pneumolog na rentgen plic a provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic.

- Pacienti se často potýkají se zjizvením plic, majícim za následek obtížnější dýchání a potíže se zvládáním každodenních činností.

- Ani poté, co jsou lidé z covidové infekce vyléčení, nemusejí jejich problémy úplně ustat. Pneumologické ambulance se poslední rok plnily více než v době před pandemií.

- Pouhé procházky mohou pro plíce představovat účinnou ozdravnou kúru.