Neklid i záchrana zdraví: Co vše umí hexavakcína

Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která má ochránit proti šesti nemocem najednou (dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b). V Česku jsou k dispozici dvě očkovací látky – Infanrix Hexa pro nedonošené děti a Hexacima.

Hexavakcínou se od roku 2018 očkuje pouze ve schématu 2+1 (dříve bylo schéma 3+1, které ale dosud platí u nedonošených dětí). To znamená, že první dvě dávky se dítěti aplikují v průběhu prvního roku života, interval mezi nimi by měl být dva měsíce. Třetí dávku očkovací látky pak dostane mezi 11. a 13. měsícem věku. Očkovací látka se aplikuje injekčně do svalu, obvykle do vnější strany stehna. Během 5.–6. roku se ještě přeočkovává proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Strach u očkování je zbytečný. Nebolí to a únava přejde

V případě, že rodiče nechtějí začít očkovat dítě ve třech měsících, kdy se podle schváleného očkovacího kalendáře může aplikovat první dávka hexavakcíny (lze to už od ukončeného 9. týdne), dá se očkování odložit. Jestliže nechtějí porušit termíny stanovené vyhláškou, lze zahájit očkování první dávkou v 5 měsících, druhou dávku dát v 7 měsících a poslední ve 13 měsících věku dítěte.

Očkovat lze samozřejmě i později, vakcína byla testována na dětech do dvou let, ale v tomto případě už se rodiče vystavují riziku pokuty.

„Teď ale s manželem přemýšlíme, že mu hexavakcínu necháme dát, protože jsme často u rodičů na statku, kde se syn rád hrabe v hlíně a motá se kolem zvířat, takže by asi bylo vhodné, aby měl očkování proti tetanu. Určitě bych teď byla klidnější,“ přemýšlí Petra.Jedenatřicetiletá Petra se po narození prvního syna rozhodla, že ho prozatím očkovat nechce a s pediatrem se domluvila, že hexavakcínu odloží na dobu, až bude syn starší. Když mu byly dva roky, zjistilo se, že trpí řadou alergií a na alergologii jí řekli, že udělala dobře, když ho neočkovala hned jako miminko.

Očkování hexavakcínou, stejně jako všechna ostatní povinná očkování stanovenými vakcínami, plně hradí zdravotní pojišťovna. Pokud rodiče požadují povinné očkování dítěte jinou než stanovenou vakcínou, hradí pojišťovna jen aplikaci, nikoli cenu vakcíny.

Proti jakým nemocem chrání hexavakcína?

• Tetanus: jedná se o akutní, až smrtelné onemocnění, které vyvolává bakterie Clostridium tetani. Do těla se dostává oděrkami, řeznými a jinými ranami v kůži. Rány, které se pravděpodobněji mohou infikovat bakteriemi tetanu, jsou popáleniny, zlomeniny, hluboké rány, které obsahují hlínu, prach, koňský hnůj nebo dřevěné třísky. Jakmile se bakterie v těle začne šířit, produkuje jed, který může způsobit svalovou ztuhlost, bolestivé svalové křeče, záchvaty až smrt.

• Záškrt: závažná bakteriální infekce, která postihuje především dýchací cesty, krční mandle, hltan a někdy také kůži. Dochází k otoku dýchacích cest, který způsobuje závažné dechové problémy a někdy až udušení. Bakterie rovněž uvolňují jed, který může způsobit poškození nervů, srdeční problémy a dokonce smrt. Nemoc se přenáší přímo vzduchem, kapénkovou infekcí, méně často nepřímo kontaminovanými předměty. Projevuje se horečkou,  bolestí v krku, bolestivým polykáním, zvětšením lymfatických uzlin. Na mandlích se mohou vytvořit typické šedé povlaky, které nelze setřít.

• Černý (dávivý) kašel: vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Způsobuje těžké záchvaty kašle, které mohou vést k problémům s dýcháním. Bývá často doprovázen „dávivými“ zvuky. Kašel může trvat jeden až dva měsíce i déle a může být příčinou ušní infekce, zánětu průdušek (bronchitidy) s vleklým průběhem, zánětu plic (pneumonie), záchvatů křečí, poškození mozku a dokonce smrti. U kojenců je toto riziko nejvyšší. Nemoc se přenáší podobně jako rýma prostřednictvím kapének při kašli a kýchání.

Recept, který byste měli znát: od výzkumu vakcíny až k očkování

• Hepatitida B: je způsobena virem hepatitidy B, který napadá játra. Je nebezpečná především kvůli riziku chronického stadia, kdy dochází k zánětu jater, který se může rozvinout až v cirhózu (ztvrdnutí) nebo dokonce rakovinu. Krátkodobé (akutní) příznaky mohou trvat několik týdnů. Patří k nim žluté zbarvení kůže a očí (žloutenka), tmavé zbarvení moči, únava, nevolnost, zvracení a bolesti břicha. Nakazit se můžete kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami nakažené osoby, mimo jiné při porodu přenosem z nakažené matky na novorozené dítě, pohlavním stykem s nakaženým partnerem, používáním společných jehel, stříkaček nebo jiných nástrojů pro injekční užívání drog, sdílením zubního kartáčku, přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami nakažené osoby.

• Dětská obrna: virová infekce, která často probíhá jen jako mírné onemocnění, ale je vysoce nakažlivá. Může způsobit paralýzu svalů, až ochrnutí a smrt. Virus se přenáší přímým kontaktem nebo nepřímo kontaminovanými předměty či potravinami.

• Haemophillus influenzae typu b: jedná se o bakterii, která způsobuje záněty mozkových blan, sepsi (otravu krve) a nebezpečné záněty sliznice hrtanové příklopky. Ty mohou u malých dětí způsobit i udušení. K přenosu bakterie H. influenzae typu b dochází hlavně kapénkami z člověka na člověka např. při kýchání, kašlání nebo i vydechnutí. Bakterii H. influenzae typu b často šíří lidé, kteří ji mají v nose nebo v hrdle, ale sami nevykazují žádné příznaky.

Možné vedlejší účinky

Mezi velmi časté vedlejší účinky, které se objevují u více než jedné z deseti dávek vakcíny, patří ospalost, ztráta chuti k jídlu, vysoká teplota nad 38 °C, otoky, bolest, zarudnutí v místě vpichu vakcíny, neobvyklá plačtivost, pocit podrážděnosti nebo neklidu.

Plošná vakcinace dětí proti covidu? Německá očkovací komise ji nedoporučuje

Mezi časté příznaky se řadí průjem, nevolnost a zvracení, teplota vyšší než 39,5 °C, otok v místě vpichu vakcíny větší než 5 cm nebo zatvrdnutí v místě vpichu.

Méně často se vyskytuje infekce horních cest dýchacích, únava, kašel či rozsáhlý otok celé končetiny, do které bylo očkování aplikováno.