Manžel, syn i dcera pětačtyřicetileté Antonie se nakazili covidem-19. Ona ne, a to přesto, že s nemocnými sdílela po celou dobu domácnost. „Bylo to ještě v době, kdy se proti covidu nedalo naočkovat a ani jsem covid dříve nepřekonala, takže jsem byla velmi překvapená, že se mi nemoc vyhnula,“ řekla Deníku žena.

Omikron způsobuje mírnější onemocnění. Oproti deltě se nedostává v takové míře hlouběji do organismu, tedy do plic, ale spíše se „drží“ v horní části dýchacích cest a průduškách. 
PŘEHLEDNĚ: Domácí léčba omikronu? Pomáhají běžné léky i kloktadlo

Její případ není výjimkou. Lidí, kteří se covidem nenakazili, respektive neměli pozitivní test ani ve chvíli, kdy byli nemoci přímo vystaveni, je poměrně dost. Důvody pro tento jev vysvětluje hned několik studií, ta nejnovější vyšla v lednu v prestižním časopisu Nature. „Pracuje s předpokladem, že buňky některých lidí – konkrétně T-lymfocyty imunitního systému – poznávají virus covid-19 a likvidují jej díky dřívějším předchozím setkáním s jinými typy koronavirů," informuje web Al-Jazeera.

Podle imunologa z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně Vojtěcha Thona, kterého Deník oslovil, je nová studie v časopise Nature jen vyvrcholením a potvrzením toho, co imunologové tvrdí už delší dobu. „Už dříve jsme upozornili na to, že v podobných případech jde o komplexní odpověď nespecifické a specifické slizniční imunity,“ shrnul Thon.

Testovací místo na Výstavišti v Lysé nad Labem
Po prodělání omikronu třicet dní bez testování. Vláda schválila nová opatření

On a jeho tým vykonali studií na 30 tisících lidí v České republice, která ukázala, že celá řada těchto lidí prodělala covidovou infekci, ale neonemocněla. „Musíme rozlišovat mezi infekcí a onemocněním. Onemocnět nemusí ani lidé, kteří se dříve s tímto konkrétním virem nesetkali, ale jejich imunitní systém zabrání rozvoji infekce už na úrovni nespecifické slizniční imunity,“ řekl Thon.

Zdroj: DeníkKdyž koronaviry zaútočí na tělo, imunitní systém na ně nějakým způsobem reaguje. Na začátku stojí odpověď takzvané nespecifické imunity. Následně se uplatní specifická imunita, konkrétně T-lymfocyty, které zmiňuje i nová studie v magazínu Nature. Část z nich poskytuje pomoc B-lymfocytům, které začnou vytvářet protilátky proti viru, jiné rozeznají virem infikovanou buňku a hned ji zničí, aby se virus nemohl šířit, další se stávají buňkami paměťovými a rychle odpovídají na další infekci. „A když toto všechno dohromady funguje, lidé, kteří nemají některou ze složek narušenou, mohou být chráněni,“ uvedl Thon.