Kliknutím zvětšítePo přečtení krátkého, ale jasného statusu na profilu Vlaďky Exenberger je jasné, že pro mladou ženu již neexistuje naděje. „Tak se s vámi všemi loučím. Bylo to velmi hezké a kdykoliv bych si to zopakovala. Milující manžel Rony,“ stojí v posledním příspěvku, který již Vlaďka nemohla napsat vlastní rukou.
Pod čtvrtečním příspěvkem se rázem strhla vlna kondolencí. Renata Kanová napsala: „Zlato moje!!! Sedím tady u svíčky a Tvého hrnku, který jsi vyrobila…Vím, že Tobě už je dobře a že nás budeš hlídat z nebe… ale cítím takové prázdno. Známe se téměř 30 let, tolik jsme toho zažily!!!!! A moc dobře jsme věděly, jak to máme… že i když se třeba rok nevidíme, umíme navázat, jako bychom se viděly včera. Toto už s nikým nezažiju! Mám Tě navždy v srdci. Jsi mé slunce, tak mi, prosím, pořád sviť! Rony, Majko, Míšo, držte se.“
Katerina Kacka vyjádřila své pocity obrázkem, na kterém stojí: „Být andělem na jeden jediný den, abych tě mohla ještě jednou obejmout a říct ti, jak moc nám tu dole chybíš. Nikdy na tebe nezapomenu.“
Na Sibiř a zpět
Ještě před třemi lety byla Vlaďka jako každá jiná mladá žena. Vdala se, s manželem cestovala a plánovala rodinu. Kvůli rakovině však přišla o možnost mít vlastní děti a když rakovina udeřila podruhé, sdělili jí lékaři, že pro ni už nemohou nic udělat. Rozhodla se proto odcestovat na doporučení na Sibiř za léčitelem, kde však ochrnula a musela se neprodleně dostat zpět do Prahy.
Díky vybraným penězům, které poslalo do sbírky na Donio.cz rekordní množství čtenářů Deníku, se Vlaďka dostala do profesionální nemocnice v Moskvě, ovšem ani tak se situace nevyvíjela dobře a její odlet se kvůli aktuální mezinárodní situaci oddaloval. Za pár dní se na ní ovšem obrátilo štěstí, a i s manželem odletěli speciálním letadlem s lékařskou péčí zpět do Prahy. I přes veškerou snahu příběh bohužel nekončí dobře.
Za velice rychlou finanční pomoc Vlaďka začátkem října ještě prostřednictvím Donia sama poděkovala: „Je neuvěřitelné, kolik dobrých lidí je mezi námi a jakou rychlostí se vybrala tak velká částka. Přála bych si obejmout a poděkovat každému jednomu dárci osobně, vím však, že to nejde. Proto alespoň takto přijměte mé srdečné díky! Vážím si každého z vás! Díky vám jsem teď doma se svou rodinou a ať už bude tento příběh jakkoliv dlouhý, na konci toho příběhu leží ve speciální posteli v krásném bytě doma jedna šťastná žena obklopena milující rodinou. A to díky vám! Ze srdce děkuji.“
A ti z vás, kteří by snad měli pocit, že byla celá sbírka k ničemu, jelikož Vlaďce život stejně nezachránila, zkuste se na chvíli vžít do její situace. Kdybyste věděli, že vám zbývá jen pár dní života, kde byste raději zemřeli? V nemocnici na druhé straně světa, nebo ve své posteli v okruhu nejbližší rodiny? A kdyby se jednalo o vaše dítě? Byť dospělé… Odpověď necháme na vás.
Za celou redakci si dovolujeme vyslovit upřímnou soustrast všem pozůstalým, a především manželovi Ronaldu Exenbergerovi, který stál své ženě vždy věrně po boku a snažil se udělat nemožné, aby Vlaďku zachránil a dostal zpět domů.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
