Nejen srdečně cévní choroby, ale i mnoho dalších nemocí máme z 80 procent ve svých rukou. Stačí pečovat o střevní mikrobiom i celkový zdravý životní styl a choroby vůbec nemusí přijít. Nejde o alternativní léčbu, ale o vědecky podložené poznatky západní medicíny. Slovenský gastroenterolog docent Ladislav Kužela (51) to zjistil, když ho před dvěma lety málem zabil infarkt. Teď radí pacientům, jak si upevnit zdraví.

Krevní tlak je určován dvěma hodnotami – systolickou (tlak krve vstupující ze srdce do aorty) a diastolickou (tlak krve při uvolnění komor mezi dvěma srdečními stahy)
Pozor na tichého zabijáka. Za vysokým tlakem nestojí stres, jsou jiné příčiny

Jez tak, jako by na tom závisel Tvůj život. Protože závisí. To je základní motto docenta Ladislava Kužely, uznávaného gastroenterologa a vysokoškolského pedagoga, který má svou soukromou ordinaci v Bratislavě. Dlouhá léta ovšem byl jeho jídelníček to poslední, co řešil. „Než jsem dostal infarkt, byla moje strava jednostranná, nepravidelná a založená především na mase. A jako přílohu ke všemu tomu masu, klobáskám a salámům jsem si dával zase maso. Byl jsem zaměstnaný svým postupem v kariéře gastroenterologa a vždy jsem si zdůvodnil své chování tak, že dokud nemám problémy, nemusím se o svůj trávicí trakt starat,“ vypráví lékař.

Co jsem udělal špatně?

Přiznává, že dobře věděl, jak potřebná je zdravotní prevence, ale sám pouze užíval tabletky na vysoký krevní tlak a denně 30 minut cvičil. Nic víc – až do dne, kdy prodělal nebezpečný srdeční infarkt a zjistil, že jeho srdce a cévy jsou celkově v dost špatné kondici. Naštěstí docenta Kuželu zachránili lékaři z bratislavského Národního ústavu srdečně cévních chorob. „Už během hospitalizace tady jsem začal hledat odpověď na otázku, co jsem udělal špatně. A překvapivě jsem v odborné literatuře našel bezpočet důkazů o tom, kde se stala chyba,“ říká gastroenterolog.

Jak se projevuje infarkt? Dlouhotrvající bolestí na hrudníku, která se může šířit do krku, zubů, dolní čelisti nebo obou horních končetin. Infarkt provází také bolest v zádech či břiše.
Nejvíce infarktů dostávají Češi na přelomu roku. Stres je pouze jedním z důvodů

„V posledních pěti letech bylo publikováno obrovské množství zásadních prací, zaměřených na problematiku střevního mikrobiomu, a ty jasně ukazují, že dobré zdraví střeva je úzce spojené s naším celkovým dobrým zdravotním stavem. Také je dnes poměrně jasné, jak velký význam mají bakterie, žijící v našich střevech - střevní mikrobiom, a co vše je potřebné udělat pro podporu jejich dobrých vlastností.“

Jídlo pro králíky

Podle toho, co docent Kužela nastudoval a stále studuje, změnil po těžké zkušenosti s infarktem kompletně nejen svou stravu. Přidal i další podstatnou část zdravého životního stylu – pravidelný pohyb a dostatečný spánek. „Pokud jde o kompletní změnu mého jídelníčku, musím přiznat, že mi nejvíce pomohla moje manželka. Ta mé „nastudované věci“ přeložila do reálné praxe. Když jsem ji potkal, divil jsem se, co si to dává na talíř – byly to především samé rostliny, maso výjimečně a jen kousek, takže jsem žertoval o stravě pro králíky,“ vzpomíná lékař.

Jeden den na talíři pana docenta Kužely

Snídaně: Kaše z celozrnné mouky a rostlinného mléka, doplněná o směs ořechů a semínek, ozdobená co nejširší škálou ovoce (jahody, banán, rybíz, maliny, borůvky, fíky, datle…) Celkově počet druhů rostlin ve snídaní přesahuje 15.

Oběd: miska rýžových nudlí s rozmanitou zeleninou (zelený salát, rukola, brokolice, rajčata, okurka, kukuřice, ředkvička, mrkev a luštěniny typu fazole edamame, cizrna). K tomu tofu, posypané sezamovými semínky a brokolicovými klíčky. Počet druhů rostlin k obědu je vždy kolem 10.

Večeře: Cuketové těstoviny s rajčatovou omáčkou, chilli, sušenými rajčaty, kapary a olivami. K tomu malý míchaný salát.

Žena trpělivě a postupně přidávala i do jeho běžné stravy vždy něco rostlinného a v průběhu dvou let tak změnila manželův jídelníček, že pro něj bylo přirozené, že víc než 80 procent jeho talíře tvořily zelenina, ovoce, celozrnné produkty. Úplné vyřazení masa už pak šlo doslova ze dne na den.

Nejde to okamžitě

„Stejně to vysvětluji svým pacientům. Trávicí trakt, který byl léta zvyklý na určitý typ stravy nikdy nezvyknete na nový typ bez trávicích těžkostí, obzvlášť, když se změnou spěcháte. Nenechte se odradit a hlavně tomu dejte čas. Každému trvá přechod na rostlinnou stravu jinak dlouho, někomu týden, jinému měsíce. Vytrvejte, benefity rostlinného jídelníčku jsou obrovské!“ radí docent Kužela. Aby nejen své pacienty ve změnách životního stylu podpořil, napsal knihu Zdraví bez léků, která nedávno vyšla i u nás.

Ladislav Kužela je známý i jako influencer – prostřednictvím instagramu a facebooku získává mladé lidi pro zdravější životní styl. Tričko dostal od svého 10letého syna Richarda na Vánoce. Je jeho oblíbenéLadislav Kužela je známý i jako influencer – prostřednictvím instagramu a facebooku získává mladé lidi pro zdravější životní styl. Tričko dostal od svého 10letého syna Richarda na Vánoce. Je jeho oblíbenéZdroj: se svolením Ladislava Kužely

Poloviční riziko pro srdce

Proč by maso a další živočišné produkty měly tvořit co nejmenší podíl jídelníčku? „Nový americký výzkum hovoří jasně: pokud nechcete mít kardiovaskulární choroby, jezte víc rostlin. Vědci zařadili do výzkumu pět tisíc mladých dobrovolníků a sledovali je dlouhých 32 let. Respondentům, jejichž strava byla zaměřená na rostliny a jedli celozrnné potraviny, ovoce, zeleninu, ořechy, semínka a luštěniny se riziko vzniku srdečně cévních chorob snížilo o 52 %,“ říká lékař.

Zdravá sůl neexistuje
Nebezpečná sůl: Vědci přišli s řešením, jak ji vynechat a uchránit si zdraví

Je to zřejmě tím, že bílkoviny z živočišné stravy způsobují kromě jiného i to, že střevní bakterie začnou tvořit látku s názvem trimethylamin N-oxid (TMAO). Ten se spojuje s vysokým rizikem kardiovaskulárních chorob, náhlých cévních mozkových příhod, diabetu 2. typu, s vyššími hladinami cholesterolu v krvi a s chronickými onemocněními ledvin. Naproti tomu z rostlinných bílkovin střevní bakterie látku TMAO neumí vyrobit. Jinými slovy, živočišná dieta dokáže úplně změnit střevní mikrobiom i jeho funkce.

Třicet druhů rostlin

Jídelníček rodiny Kuželových dnes vypadá tak, že se snaží, aby příjem jednotlivých rostlinných druhů přesahovat třicítku za týden. Podle výsledků výzkumu „American Gut Projekt“, největší studie, která porovnávala dietní zvyklosti a hledala jejich spojitosti se střevním mikrobiomem, se ukázalo, že zdravý střevní mikrobiom dokáže nejlépe vytvořit dieta, skládající se z různorodých rostlin, optimálně právě více než třiceti. „Těch třicet a víc rostlin zkonzumovaných týdně, tedy veliká pestrost, se ukázalo být důležitějších než to, zda je člověk vegetariánem či veganem,“ dodává docent Kužela.