Tragická událost se stala loni v březnu, kdy matka přivezla do nemocnice malého syna. Ten podle jejích slov snědl asi deset kusů syrových fazolí. Doktor dítěti podal solný roztok, aby vyvolal zvracení. Po několika hodinách však u batolete došlo k zástavě srdce a dechu. Ani přes prováděnou resuscitaci se ho nepovedlo oživit. Příčinou smrti byl otok mozku.

Podle obžaloby lékař použil špatný postup, jenž vedl k fatálním následkům. Navíc měl pacienta co nejrychleji nechat převézt na specializované oddělení, kde by batoleti fazole ze žaludku odstranili. Zahálka však svou vinu odmítl: „Použil jsem správný medicínský postup,“ řekl minulý týden, kdy začalo hlavní líčení.

David Limberský u Krajského soudu v Plzni, kde se řešil neoprávněný převod jeho vozu.
Soud řešil nehodu Limberského bentley. Mělo jít o pojistný podvod

S tím však nesouhlasil znalec a přednosta kliniky dětského lékařství ostravské fakultní nemocnice Michal Hladík, jenž před soudem ve středu vypovídal. Podle jeho názoru Zahálka podal dítěti vysoce koncentrovaný solný roztok. Ten obsahoval 15 procent chloridu sodného, zatímco běžná koncentrace je pouze 0,9 procenta. Právě to způsobilo podle Hladíka u dítěte metabolický rozvrat, otok mozku a smrt. Upozornil i na skutečnost, že při hospitalizaci nejevilo batole žádné viditelné známky intoxikace.

Znalec dále uvedl, že ze své praxe a zkušenosti svých kolegů je u otravy nejlepší vyvolat zvracení mechanicky. „Aplikace čehokoliv dalšího je riziková,“ konstatoval. Řešením by také bylo dítě přeložit na specializované pracoviště, kde by podstoupilo odborné vyšetření.

Zahálka se však před soudem hájil tím, že z pražského toxikologického střediska, kam telefonoval, dostal doporučení, aby fazole ze žaludku odstranil co nejdříve. Proto se rozhodl pro výplach solným roztokem. „Nikde není popsáno, jaká koncentrace, jaká síla roztoku má být použita,“ vypověděl.

Ilustrační foto.
Řemeslník v Havlovicích propadl střechou domu, skončil v nemocnici

Po invazivním zákroku skončilo batole na standardním lůžku, kde s ním na pokoji byla jeho matka. Podle Hladíka měl ale primář dětského oddělení Domažlické nemocnice pro pacienta zajistit lepší péči. „Bylo to velmi malé dítě. Nemůžeme zaručit, že nedošlo ke vstřebání solného roztoku. Domnívám se, že intenzivní péče by byla, když ne nutná, tak určitě vhodná,“ zhodnotil.

Obžalovaný se rovněž bránil tím, že transport pacienta z Domažlic do plzeňské fakultní nemocnice považoval za velké riziko. Znalec ale jeho tvrzení odmítl. „Toxické příznaky nastupují za dvě až tři hodiny. Proto si myslím, že byl prostor pacienta přesunout sanitkou nebo vrtulníkem tam, kde by si s ním byli schopni poradit,“ zdůraznil. Doplnil, že s příznaky otravy, jako zvracení či průjem, by si lékař během cesty poradil.