Opustit byt ve velkém městě a najít si dům či byt na vesnici nebo v maloměstě v jeho bezprostředním okolí. Tak lze v jedné větě shrnout, jak se stěhovali obyvatelé České republiky v posledních letech.
Deník získal od Českého statistického úřadu podrobná data o tom, kterak se lidé přemisťovali mezi každým z 77 okresů. Výsledek? Největší proud plynul směrem z Prahy do středočeských okresů Praha-východ a Praha-západ. A pak z Brna-města do Brna-venkova.
Kde chce žít každý?
Z dat se dá vyzkoumat jak „index útěkářů“, tak „index náplav“. Pro každý okres lze tedy zjistit, odkud se do něj přistěhovalo nejvíce lidí.
Jak to dopadlo v případě dvou největších měst, tedy Prahy a Brna? Pomyslné „hlasování nohama“ vyznívá vítězně pro hlavní město. Zatímco z Brna do Prahy se mezi lety 2005 a 2017 přestěhovalo 10 242 lidí, opačným směrem zamířilo 3579. Není bez zajímavosti, že více Pražanů než do Brna „uteklo“ do Plzně, konkrétně 3682.
Zajímavé je i srovnání okresů, které obepínají tradiční rivaly Hradec Králové a Pardubice: zatímco z Hradecka na Pardubicko zamířilo 4619 lidí, opačným směrem to bylo 3199 obyvatel.
Fiktivní velikán tuzemské historie Jára Cimrman zase prohlašoval, že „v Český Budějovicích by chtěl žít každý“. Z dat statistiků vyplývá, že po tom touží především lidé z nejbližšího sousedství. Okres České Budějovice v posledních letech zaujal především obyvatele Českokrumlovska a Jindřichohradecka.
Statistika plus minus
Ve zmíněném období 2005-2017 se mezi okresy v rámci České republiky přestěhovalo 1 754 120 lidí. Největší nárůst počtu obyvatel vnitřní migrací zaznamenaly zmíněné okresy Praha-východ (celkem +45 332) a Praha-západ (+37 543), nejvíc ubyli okresu Brno-město (-23 957).
Když se rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými přepočítá k počtu obyvatel, nejvíce se vylidnily okresy Jeseník, Karviná a Brno-město.
Jak srovnání dopadlo, když se statistici podívali na konkrétní obce? „Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v obcích Středočeského kraje, nejvíce v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí demografické statistiky ČSÚ.