Svědek doby. Staré noviny vyprávějí o přelomových událostech českých dějin

Heydrich je mrtev

Lidové noviny, 5. června 1942

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Lidové noviny z 5. června 1942

Těžko najít ikoničtější událost z období Protektorátu Čechy a Morava, než je atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Hrdinský čin československých parašutistů z výsadku Anthropoid byl dokonán, když Heydrich 4. června podlehl zraněním způsobeným hozením bomby na jeho mercedes.

Ještě téhož dne svolali nejvýše postavení představitelé německé říše na českém území tiskovou konferenci. Na další den musely mít všechny tiskoviny v Protektorátu identickou titulní stranu - konkrétně Heydrichovu posmrtnou masku se zprávou o jeho smrti. 

Poslední oslava Hitlera

Národní politika, 2. května 1945

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Národní politika z 2. května 1945

Protektorát Čechy a Morava byl pro český a moravský tisk smutným obdobím. Některé noviny vydávané politickými oponenty (například komunistické listy jako Rudé právo) byly zakázány a musely přejít do ilegality. Noviny, které si nacisté „nechali“, dostaly německý dozor a do jejich vedení byli dosazeni kolaborující novináři.

Každý výtisk bedlivě kontrolovala nacistická cenzura. Případné pokusy o rebelii byly udušeny a tvrdě potrestány (jako když se po vypálení Lidic dostala do novin báseň slibující nacistům pomstu - více čtěte ZDE).

Ještě druhý květnový den roku 1945 vyšla informace o smrti Adolfa Hitlera. Byl to ovšem jeden z posledních článků, ve kterých byl ještě Hitler oslavován jako velký Vůdce. Za několik málo dní měly české listy opět oslavovat české politiky a návrat exilové vlády.

Návrat svobody

Rudé právo, 16. května 1945

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Rudé právo z 16. května 1945

Euforie, která zachvátila území opět spojeného Československa po osvobození země v květnu 1945, se samozřejmě viditelně propsala do podoby titulních stran tehdejších listů. Už pár dní po konci evropské části druhé světové války byly opět k mání i nacisty zakázané noviny. 

Hlavním tématem byl návrat exilové vlády v čele s Edvardem Benešem. 

Se soudruhem Gottwaldem…

Rudé právo, 26. února 1948

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Rudé právo z 26. února 1948

Konec Beneše, začátek Gottwalda. 25. února 1948 se završil komunistický převrat, který Československo na dalších více než čtyřicet let uvedl do období totality. Nejnadšenější zprávy druhý den ráno přinesly komunistické noviny v čele s Rudým právem, deníkem a ústředním tiskovým orgánem Komunistické strany Československa, který se na celou dobu komunistického Československa stal listem s nejvyšším nákladem a hlásnou troubou režimu. 

Jakého druhu to bude režim, naznačovalo už vydání ze 26. února 1948. Druhý největší text na titulní straně totiž nesl vypovídající titulek: Lid čistí republiku od sabotérů, zrádců a nespolehlivých živlů…

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Rovnost z 26. února 1948

Všemu lidu!

Rovnost, 21. srpna 1968

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Rovnost z 21. srpna 1968

Tanky vojsk Varšavské smlouvy vjely v srpnu 1968 do Československa pod rouškou tmy. Například v deníku Rovnost (tehdy komunistickém listu, dnes jde o Brněnský deník Rovnost) dlouhá uzávěrka umožnila, aby redaktoři do už připraveného vydání k dalšímu ránu rychle doplnili prohlášení Ústředního výboru KSČ o vpádu cizích vojsk. 

Je to okupace, jsou to okupanti

Rovnost, 24. srpna 1968

close info Zdroj: se souhlasem Moravské zemské knihovny v Brně zoom_in Rovnost z 24. srpna 1968

Slova odvahy, morální podpora. Tato poselství zaplnila československé noviny ve dnech bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Vzhledem k mimořádnosti celé situace nevycházely noviny jen ve standardní čas, ale i vícekrát denně formou zvláštních vydání. 

Havel na Hrad! Časy se mění

Rovnost, 2. ledna 1990

close info Zdroj: Deník/Eliška Gáfriková zoom_in Rovnost z 2. ledna 1990 - Václav Havel

Ještě 7. října 1989 byl Václav Havel v komunistickým režimem povolených novinách personou non grata - tedy osobou nežádoucí. Když se tak v tento den povedlo do hlásné trouby režimu, Rudého práva, propašovat drobný inzerát s přáním k narozeninám jistému Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádku - tedy „zašifrovanému“ Václavu Havlovi, i s fotkou, byl z toho pořádný poprask. Kdo by tehdy tušil, že za měsíc a deset dní studentská demonstrace odstartuje celospolečenské změny a země nastoupí cestu k demokracii?

Každopádně už na přelomu let 1989 a 1990 musely s vývojem politické situace noviny otočit. A tak i tehdy komunistická Rovnost informovala o tom, že se Václav Havel, muž, kterého režim dvakrát zavřel do vězení, stal novým československým prezidentem.

Živelní pohroma

Rovnost, 22. července 1997

close info Zdroj: Deník/Eliška Gáfriková zoom_in Rovnost z 22. července 1997 - záplavy

S nástupem demokracie byla obnovena celá řada dříve zakázaných listů. Po protektorátních letech a dekádách komunistického režimu se noviny mohly opět plně věnovat bez politického omezování tématům, které byly nejpodstatnější pro čtenáře. A být lidem nablízku. 

V létě roku 1997 (a pak také v létě 2002), kdy zemi sužovaly jedny z nejničivějších záplav v historii, titulní strany deníků týdny zabíraly právě povodně - redaktoři byli neustále v terénu a přinášeli děsivá svědectví přímo z postižených míst.