Kvůli nákaze proto muselo být usmrceno přes 90 tisíc kusů kachen, z toho 80 tisíc kusů byly ptáci z takzvaných rodičovských chovů, z nichž se líhnou kachny na výkrm. Byla to zhruba polovina těchto rodičovských chovů v Česku. Jejich výpadek se drůbežářům zatím podařilo doplnit.

Pro zákazníky by měl být na trhu dostatek hus. V šesti desítkách komerčních chovů hus se v Česku vykrmí asi 60 tisíc housat, tři čtvrtiny z nich jsou určeny pro domácí trh. Tyto chovy přitom představují jen asi třetinu celkového počtu hus chovaných v tuzemsku. Zbytek se nachází v domácích chovech.

Na farmě v Rohozné na Jihlavsku potvrdili výskyt ptačí chřipky. Ilustrační foto
Ptačí chřipka na Jihlavsku: Veterináři utratí v Rozozné všechnu drůbež

Stále populárnější je nyní prodej hus ze dvora. „Chovatelé mají většinou stálý okruh zákazníků a většinou již hlásí vyprodáno,“ uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Na nákup svatomartinské husy podle ní přesto stále není pozdě. „V supermarketech si můžete koupit jak chlazenou, tak mraženou drůbež,“ řekla Deníku Dlouhá. „Kvalitnější je určitě ta chlazená, protože mražením maso ztrácí nutriční hodnotu,“ uvedla.

Ohledně ptačí chřipky přesto chovatelé nemusí mít ještě vyhráno. V minulých týdnech ji totiž zaznamenali ve dvou nových ohniskách, nejprve v malochovu v Trhových Dušníkách na Příbramsku, v říjnu poté v Rohozné u Jihlavy. Také zde nákaza zachvátila rodičovské chovy hus.

Zemědělci se nyní obávají možného šíření nákazy kvůli podzimní migraci ptactva. „Pro chovatele by to znamenalo značné ztráty, přičemž se v posledních měsících potýkají s růstem vstupních nákladů i v souvislosti s opatřeními proti šíření covidu-19,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Náklady rostou

Drůbežáři uvádějí, že jim náklady na obalové fólie oproti předchozímu roku vzrostly o 40 procent, na papírové obaly dokonce o 80 procent. O čtvrtinu více si musí připlatit také za krmné směsi. Zatím poslední ránu mnohým z nich zasadil konec dodávek elektřiny od společnosti Bohemia Energy. „Sice sehnali alternativní zdroje, ale mají to třeba třikrát dražší,“ podotkla Dlouhá.

O drůbeží maso mají Češi stále větší zájem, jeho průměrná spotřeba na osobu vzrostla z 24,5 kilogramu v roce 2011 na předloňských 29,2 kilogramu. Soběstačnost ve výrobě této komodity naopak klesá. Zatímco před deseti lety činila 73,2 procenta, v roce 2020 to již bylo jen 64,8 procenta.

Ilustrační foto
Africký mor prasat už je na dohled. Velkochovy jsou v pohotovosti

Odborníci očekávají, že časem tuzemská soběstačnost ještě poklesne. Chovatelům se totiž zvyšují náklady kvůli přechodu od obohacených klecí na alternativní systémy ustájení drůbeže. “Už jen tím, že je dáte z obohacených klecí do alternativ, se vám stavy sníží o 30 procent,“ vysvětlila Dlouhá. Navíc je podle ní složitější do takových provozů sehnat pracovníky. „Nechtějí tam pracovat, protože je tam větší prašnost a čeká je tam více manuální práce,“ prohlásila.

Řada lidí také chová slepice v domácích chovech. „Starší lidé s tím ale postupně přestávají, a mladším se do toho už moc nechce. I to snižuje celkovou soběstačnost,“ dodala Dlouhá.