Sběratelství panenek se Straková začala věnovat intenzivně před šesti lety a díky nim se dostala i ke shromažďování maňásků. „Občas jsem koupila nějaký soubor panenek a jeho součástí byl i maňásek. A protože co peklo schvátí, to už nevydá, začala jsem maňásky stejně jako panenky opravovat, dávat do krabic, prostě sbírat. A došlo to tak daleko, že jich mám už asi 440 a tím pádem se tomu dá říkat sbírka, která se dá vystavit,“ uvedla Straková.

Loutky nasazované na ruku či jen na jeden nebo dva prsty, s nimiž si děti hrají už po generace, má sběratelka nejen z bývalého Československa či poté Česka, ale i Německa a bývalého Sovětského svazu. Získává je různě, někdy i na bleších trzích nebo ze sběrného dvora. Jejich pořizování je podle ní ale stále finančně náročnější.

„Jen za dobu, co maňásky sbírám, se jejich cena až zpětinásobila. Stále se ale pohybujeme v řádech stokorun za jeden kus, nejsou to tisíce,“ prozradila Straková.

Procházka pohádkami 

V Přešticích připravila výstavu, která potrvá až do konce léta a kde se děti nudit nebudou. „Výstava je pro ně koncipována jako procházka pohádkami, kterou absolvují s pracovním listem. Zároveň jsou tu v truhle připraveni maňásci, s nimiž je možné si zahrát v tzv. paravanu. Prosím ale všechny, aby brali maňásky jen z truhly, odjinud ne,“ žádá sběratelka.

Kromě 440 maňásků a více než dvou tisíc panenek, mezi nimiž jsou i vzácné kusy, má Straková ve své sbírce  i okolo čtyř set ježibab a přes stovku kočárků. „U kočárků ale už kvůli nedostatku místa hodně brzdím, už je nenakupuji, maximálně je dostávám darem. To neodmítnu,“ smála se.

Ač je obyvatelkou Andělic, nesbírá anděly, ale čerty. „Figurek čertů, z nichž mnohé jsme sama vyráběla, mám již poměrně velké množství. Ráda bych proto letos na zámku v Chudenicích udělala peklo,“ řekla a s úsměvem dodala, že pak ještě sbírá betlémy. Nic dalšího ale prý už sbírat nehodlá. Panenky, maňásci, ježibaby, čerti, kočárky a betlémy stačí.