Kliknutím zvětšíteUž v únoru 1992 Vášáryová, jako tehdejší československá velvyslankyně v Rakousku, poprvé upozornila Václava Havla na možné rozdělení Československa. „Ještě v červenci 1992 většina lidí očekávala, že se uskuteční referendum. Pak se ale ukázalo, že se do něj vítězům voleb moc nechce,“ říká.
Nacionalistického harašení zbraněmi mezi našimi národy se nikdy neobávala. Ani v čase války v zemích bývalé Jugoslávie. „Češi a Slováci by proti sobě nikdy neválčili,“ míní.
Referendum, které nebylo
Symbolem trhání státu se pak stala fotografie ze srpnového jednání předsedů vítězných stran Václava Klause (ODS) a Vladimíra Mečiara (HZDS) v zahradě brněnské vily Tugendhat. Domlouvali se, kdy společný stát zanikne. O návrhu referenda se nakonec hovořilo jen v politických kuloárech, v parlamentu vysloven nebyl. „Průzkumy naznačovaly, že v Česku výsledek není jasný, u Slováků to vypadalo, že budou spíš pro setrvání,“ vzpomíná Vášáryová.
Doma se cítí na Slovensku, Moravě i v Čechách. Po třiceti letech stále vnímá rozpad Československa jako chybu. „Místo jednoho silného státu došlo na drobení. Některé státy v regionu měly zájem, aby se Československo rozpadlo. Nechtěly mít ve střední Evropě silný stát. A že historicky jsme byli hospodářsky vyspělí. A navíc i geograficky unikátní – nudle ze západu na východ,“ popisuje.
České země jako někdejší jádro ekonomiky celého Rakouska-Uherska; ve spojení se Slovenskem pak v meziválečném období i devátá nejvyspělejší země světa. Mezi hospodářskou špičku Československo patřilo ještě v roce 1948. „V polovině devadesátek jsme ale kvůli rozdělení měli znovu obavy z Ruska. Že dostanou šanci rozložit celou střední Evropu,“ vysvětluje Vášáryová.
Obavy ze spárů Ruska
Jako patrně největší bezpečnostní problém poté pociťovala dvojí cestu bratrských států do NATO. Podle ní tehdy bylo znát, že Západ nechtěl Rusy příliš provokovat. „Summit v roce 1997 pak pozval k připojení do aliance pouze Českou republiku, Maďarsko a Polsko. V tu dobu Slovensko některé síly v Rusku považovaly za klín do NATO. Oni nás tam nechtěli. Primakovův plán (kandidát na nástupnictví po Jelcinovi, ten si ale za svého následníka vybral tehdy neznámého Vladimira Putina – pozn. redakce) Slovensko naopak viděl na východní straně. Neumím si představit, kdybychom dnes byli v roli Běloruska,“ uvádí.
Zároveň je ráda, že také díky českému přispění oba státy stihly spolu vstoupit do Evropské unie v roce 2004. Do Severoatlantické aliance Slovensko vstoupilo ve stejném roce, tedy pět let po Česku. „Síla, která tehdy federaci roztrhla, nutně vrhla Slovensko na východ. I proto jsem brojila vždy proti rozpadu Československa. Bylo to tehdy o chlup, dopadlo to dobře,“ přikyvuje.
Slovensko je podle ní díky horám strategickým územím. „Vzpomeňte si na partyzánský boj za války. A předtím nátlak Hitlera na vyhlášení slovenské samostatnosti. Náš tehdejší politik Karol Sidor, zastánce nezávislosti, takové spojenectví s nacistickým Německem odmítal. V březnu 1939. Proto byl předsedou slovenské vlády pouhé čtyři dny a Hitler si nakonec prosadil svou,“ potvrzuje znalosti historie a diplomacie.
Kapustnica na jižní Moravě
K politice Slovenska je Vášáryová kritická. „Od roku 1993 jsme v politickém chaosu. Má to ale jednu výhodu. Nikdo na Slovensku nezíská nebezpečně silnou pozici,“ tvrdí neúspěšná kandidátka na prezidentku z roku 1999.
Mezi Českem a Slovenskem pendluje desítky let. A dodnes. Vazby s moravskými přáteli například upevnila těsně před Vánoci, kdy ji znovu i čeští diváci v televizi sledovali v repríze pohádky Princ Bajaja nebo ve filmu Postřižiny.
Slovenská herečka, diplomatka, politička Magda Vášáryová si před Štědrým dnem užila setkání s jihomoravskými přáteli v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. Vzájemně si také předali dárky při tradičním Zapúšťání svátků
Byla tradičním hostem Zapúšťání svátků v jihomoravské Moravské Nové Vsi, kterou v červnu 2021 poničilo tornádo. „Navařila jsem hrnec kapustnice (zelňačky ve slovenštině – pozn. redakce) a přivezla tříkilové bochníky chleba z regionální pekárny,“ nabízela Vášáryová hostům.
„Na Hrad pošlete ženu“
Znovuobnovené kontroly na hranicích se Slovenskem si moc „neužila“. Na podzim získala stipendium na univerzitě v Krakově, kde dokončovala doktorandské studium. „V Polsku jsem byla tři měsíce. Ale před Štědrým dnem byli čeští policisté na hranicích velmi milí. Popřáli mi krásné svátky,“ usmívá se.
A co přeje stále vitální žena Čechům do nového roku? „Dlouho u vás mezi politiky zůstávali komunisté. Teď před prezidentskými volbami zase řešíte komunistickou minulost toho kterého kandidáta. Zbavte se té zátěže konečně. Doufám, že Češi budou mít na Hradě prezidentku-ženu“ naznačuje Vášáryová, která bojuje i za rovné možnosti žen.
Zatímco Slováci volí prezidenta přímou volbou již od roku 1999, Češi tak učinili poprvé v roce 2012. „Tehdy jsem vám říkala, že to není dobrý nápad,“ uzavírá Vášáryová.
Kdo je Magda Vášáryová
• V sedmdesátých a osmdesátých letech patřila mezi nejoblíbenější slovenské herečky (Radúz a Mahulena, Princ Bajaja, Markéta Lazarová, Postřižiny). V roce 1988 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.
• Po revoluci však vyměnila hereckou profesi za politickou kariéru. Stala se velvyslankyní ČSFR v Rakousku, v květnu 1999 neúspěšně kandidovala na úřad prezidentky Slovenské republiky. Byla poslankyní Národní rady i velvyslankyní v Polsku.
• V poslední době působila mimo jiné jako pedagožka, třeba na CEVRO Institutu.
• Její manžel herec Milan Lasica zemřel v roce 2021 v jednaosmdesáti letech.
87
Tipy na víkend
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
