Jourová: Satelity v kosmu ohrožují úlomky. Vyřešit to mají dopravní pravidla

Pohybují se sice stovky či tisíce kilometrů nad hlavami lidí, zásadním způsobem ale ovlivňují, jak bude život obyvatel Země vypadat. Třeba i to, jak přesná bude předpověď počasí či jak bude fungovat internet. Satelitů ve vesmíru rapidně přibývá a jejich počet se má v nejbližších letech ještě zvýšit. Silný "provoz" ve vesmíru ovšem způsobuje mnohé komplikace. I proto tento týden Evropská komise přijala dvě iniciativy týkající se kosmu.

Konkrétně jde o návrh nařízení o bezpečném připojení na základě vesmírných technologií a společné sdělení o přístupu unie k řízení kosmického provozu. „Kdo nebude ve vesmíru, nebude fungovat. Evropa se musí zapojit do boje o vesmírný prostor," uvádí pro Deník eurokomisařka Jourová.

Bezpečnější hraní. Unie chce učinit přítrž přívalu nebezpečných hraček

Proč se Evropská komise rozhodla pro přijetí nových iniciativ týkajících se vesmíru?
Čím dál víc věcí, díky kterým máme relativně kvalitní a bezpečný život v Evropě, se musí odehrát ve vesmíru. Odtud čerpáme možnost mít slušně zavedený vysokorychlostní internet, mít velmi přesné navigace, mít přehled o počasí. Momentálně ve vesmíru máme dvanáct tisíc satelitů a věříme, že Evropa se velice intenzivně musí zapojit do boje o vesmírný prostor.

Jedna z iniciativ se týká řízení kosmického provozu. O co přesně jde?
Schválili jsme strategii, která mluví o tom, jakým způsobem přistoupit k organizaci vesmírného provozu, abychom měli v kosmu bezpečně umístěné satelity. Chceme se dohodnout na tom, aby v kosmu vznikla nějaká, řekněme dopravní pravidla a také úklidová pravidla. Satelity jsou totiž ve vesmíru ohrožovány úlomky z předmětů, které tam byly umístěny již dříve. Jde o 130 milionů úlomků, které ohrožují systémy, jenž životně potřebujeme na Zemi. Navíc chceme umisťovat satelity do kosmu ve větším množství, do deseti let by mělo jít o dalších dvacet tisíc družic.

Takže jde v podstatě o to, aby se ve vesmíru vytyčil nějaký prostor pro satelity, stávající i nové?
My v tomto případě musíme napřít síly, protože tohle není situace, že kdo nebude ve vesmíru, bude stát opodál. Kdo nebude ve vesmíru, nebude vůbec fungovat. Proto chceme vytvořit širší prostor pro další satelity a zařízení a vykolíkovat si vesmírný prostor s ostatními hráči.

Majitelé půdy si přijdou na miliardy. Pachtovné půjde nahoru

Pro něco takového ale zřejmě bude potřebná domluva s vesmírnými velmocemi jako USA či Rusko. V jakém stavu jsou nyní debaty s nimi?
Momentálně probíhají intenzivnější rozhovory s USA, ale máme samozřejmě zájem hovořit i s Čínou, Brity a pokud se uklidní situace, tak s Ruskem. Celé je to samozřejmě i o bezpečnosti systémů ve vesmíru a tím pádem o předcházení rizikům a ekonomickým ztrátám. Protože ty úlomky, které po vesmíru kolují, se z valné části odštěpují od systémů, které do vesmíru instalovali zmínění partneři, takže je nutní dohoda, aby se tyto věci dali do pořádku.

Neusnout na vavřínech

Další přijatou iniciativou je také spuštění nového vesmírného programu, zatím bezejmenného. Co konkrétně by tento program měl lidem přinést?
Schválili jsme zahájení prací na už třetím programu, po Galileu a Copernicu. Tento nový systém by měl být zprovozněn nejpozději na počátku roku 2025 a úplně funkční by pak měl být v roce 2027. Jednou z věcí, které by měl lépe řešit, je ochrana před kybernetickými útoky. Rovněž by měl umožnit, abychom měli spolehlivé internetové pokrytí všude a za každých okolností. Nyní co se týče internetu máme na Zemi černá místa, protože v nich se soukromým investorům pozemní zavedení nevyplatí. A taky by mělo být spolehlivé za všech okolností. Přístup a připojení k internetu by mělo být možné i za mimořádných událostí, jako jsou povodně a katastrofy. V současnosti jsou internetové systémy zranitelné tím, co se děje na zemi.

Jak Evropská unie nový vesmírný program zaplatí?
Systém by měl být velice bohatě financován z evropského rozpočtu. Ale počítá se s trojím financováním, jedno je evropský balík, pak jsou předpokládány investice z členských zemí a čekají se peníze ze soukromého sektoru. Roční provoz dosavadních systémů je deset milionů eur, takže nemálo investujeme i do údržby těchto systémů. Ale kdybychom to přestali dělat, tak nám přestanou fungovat navigace, předpověď počasí, a také to, co potřebujeme na ochranu před kybernetickými útoky.

Konec týrání. EU udělala další krok k zákazu klecových chovů

Co spuštění nového programu může znamenat pro Českou republiku?
Spojnice vesmír-Evropa-Česko je velmi ostrou linkou. Jednak se podařilo dostat do Prahy Agenturu EU pro kosmický program, sídlí v Holešovicích. Pracuje v ní šest set zaměstnanců, většinou jsou to Češi. Agentura byla inspirací intenzivnějšího konání ve vesmírné oblasti pro privátní sektor a díky ní máme dva mezinárodně významné hráče ze soukromého sektoru, společnosti, které na sebe vážou čtyřicet dalších firem v republice. S agenturou navíc spolupracuje i třicet akademických pracovišť. Takže bych řekla, že Česká republika má velmi slušně vloženou nohu do dveří.

Tou agenturou jsme si otevřeli dveře, ale nový program je novým impulsem. A nebylo by dobře, kdyby si Česko řeklo, tak už máme agenturu, máme zapojených spoustu firem. Myslím, že pro Česko bude nový program velmi vítaná příležitost. Program bude zcela jistě skýtat obrovské možnosti.