Zeleným střechám fandí například v Plzni. „Dokáží významně pomoci snižovat teplotu ve městě. Tím zlepšují teplotní komfort, a činí tak město příjemnějším pro jeho obyvatele. Zároveň působí pozitivně i při zadržování dešťové vody. Město podporuje tyto projekty například pomocí Nadačního fondu Zelený poklad, který pomohl i vzniku zelené střechy na Základní škole v Černicích nebo k vytvoření projektu tohoto typu střechy na tělocvičnách a budovách TJ Slavoj,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule s tím, že magistrát podpořil i přeměnu střechy na panelovém domě v Krejčíkově ulici, nebo zpracování obdobného projektu na slovanské radnici.

Dále se pak zelené střechy objevují přímo v rámci městských investic, naposledy přístavba 20. základní školy nebo Terminál Hlavní nádraží. „Vedle toho jsme se domluvili s Plzeňskými městskými dopravními podniky, že střecha nového tramvajového depa bude kompletně osazena zeleným koberce, který bude mít až 16 tisíc m2, a zbylou dešťovou vodu podnik využije a bude i opakovaně recyklovat. Tato zelená střech bude jednou z největších v České republice,“ dodal Vozobule.

Pokud se rozhodnete pro zpracování větších kusů dřeva, jako jsou třeba klády nebo kulatina, bude správným pomocníkem výkonnější řetězová pila.
Topit dřevem je populární. Správná příprava je však věda

Návrhy nových objektů, které mají zelené střechy, se objevují již standardně. „V tomto případě to není problém, je na to vypracované metodika, technické podklady. Samozřejmě je ale třeba počítat s tím, že konstrukce musí být mohutnější, což se odrazí i na ceně,“ řekl Deníku na plzeňské konferenci věnované statice staveb předseda plzeňského výboru České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a zároveň statik a projektant Luděk Vejvara.

Mluvčí ČKAIT Markéta Kohoutová doplnila, že zelená střecha je sice investičně náročnější, nicméně snižuje povrchovou teplotu stavby a tím omezuje vznik tepelného ostrova ve městech, je pod ní příjemnější bydlení a podobně.

Kolářova chata na Slavíči šla k zemi. Majitel ji nechal kvůli napadení dřevomorkou zbourat.
K zemi šla během pár hodin. Legendární chatu v Beskydech zničila houba

Mnohem složitější situace je v případě, kdy chce někdo zbudovat zelenou střechu na starší budově. „Měl by si nejprve sehnat veškerou dostupnou projektovou dokumentaci. Pokud není k dispozici nebo je-li potřeba ověřit skutečný stav, je nutné udělat stavebně technický průzkum včetně sond starších nosných konstrukcí a vždy najít si zkušeného statika, který mu spočítá, zda je záměr vůbec možný,“ popsal Vejvara s tím, že na většině paneláků, kde je na střechu jen výlez se žebříkem a na střeše je strojovna výtahu, je realizace zelené střechy přístupné pro lidi téměř nemožná nebo finančně velmi nákladná.

Zatížení je totiž značné. „Při návrhu paneláků se hledělo především na zatížení sněhem, nic víc. Podle normy bylo např. v Plzni počítáno řekněme 50 nebo 75 kg na metr čtvereční, zatímco se zelenou střechou je to třeba osmkrát tolik. A bez konzultace se statiky riskujete poškození i propad té střechy,“ uzavřel Vejvara.

Na co pamatovat, chcete-li zelenou střechu na starším objektu:

• Je třeba počítat se stářím stávající konstrukce

• Je třeba zajistit bezpečný vstup na střechu

• Je třeba připočítat hmotnost izolací, vegetačního souvrství a rostlin

• Je třeba počítat s nasákavostí (déšť nebo sníh - znamená zatížení až na dvojnásobek suché hmoty) a větrem (sáním i podtlakem)

• Je potřeba pro pobyt lidí doplnit zábradlí

• Někdy je nutné omezit maximální počet lidí, kteří na zelené střeše mohou být.

• Je potřeba počítat s tím, jak se bude uklízet sníh (asi se nebude házet dolů ani vozit výtahem)

U nových staveb se všechny tyto požadavky řeší rovnou v projektové dokumentaci.