Sportovní redaktor Deníku Jiří FišaraZdroj: DENÍK/Jiří Kopáč

Roušku na ústa už sice bereme při odchodu z bytu automaticky, ale pro ochranné jednorázové rukavice jsem se dnes před odchodem na nákup musel pár kroků vracet. Taky s těmito bohužel nezbytnými opatřeními bojujete?

Život v uzavřeném městě, den devátý: Přemýšlejte, co sdílíte na Facebooku

Moje hlava zatím pořád přemýšlí, jako by vše běželo normálně. Třeba dnes ráno jsem si při pohledu do zrcadla říkal, že bych měl urychleně navštívit holičku. Jenže moje dvorní lazebnice má stejně jako všechny další salony zavřeno, takže musím počkat.

Pevně věřím, že uzávěra už se nebude dlouho protahovat v zájmu světové krásy. U mě osobně to v začíná vypadat na dvojnásobnou taxu (doufám, že to nečteš, Veroniko :) ). Všem kadeřnicím, kadeřníkům, holičkám a i holičům bych ale doporučil po dlouhých večerech důkladně nabrousit nástroje.

Včera jsem slíbil postřehy z obchodu. Když mě pod rouškou někteří poznali, četl jsem v očích obavy, co zase u pokladny předvedu. Vše šlo ale tentokrát hladce. 

Co se týká zásobování, můžu se jen opakovat. Všechny zásadní věci jsem sehnal, maximální obětí je, že si koupíte džus s jinou příchutí. Zase znovu bych chtěl smeknout před všemi od prodavačů přes skladníky až po ty nejposlednější pomocníky. Děláte skvělou práci. Díky za ni.

Život v uzavřeném městě, den osmý: Když se nemoc přiblíží, začnete ji brát jinak

Vznikla už i iniciativa, která by chtěla všem hrdinům dnešních dní, tedy zdravotníkům, hasičům, prodavačům, ale i všem dobrovolníkům aspoň částečně poděkovat. Jmenuje se „Vážíme si toho!“ a měli byste ji bez problémů nalézt na internetu. Na městský účet může kdokoliv bude chtít poslat peníze. Je to zcela dobrovolná záležitost. Pamatujte, že pro někoho může být stokoruna větší obětí, než pro jiného několik tisícovek.

Pořád se ke mně dostávají příběhy lidí, kteří se snaží pomáhat a třeba se jim nedostává takové publicity. Buď o ni sami nestojí, nebo prostě jejich jména zapadla. 

Pár jich tedy aspoň tady zmíním. Potěšilo mě, že na svá rodná města nezapomněli fotbalisté. Václav Jemelka z olomoucké Sigmy pomohl Uničovu. Vojta Šrom, brankář z Opavy, zase ve spolupráci se svým kamarádem Oldou Škurkem zase Litovli.

Taky jsem dostal upozornění na „Pumpa team“. Lidé, kteří žijí mimo uzavřenou oblast v Olomouci či Dubu nad Moravou přes checkpoint v Unčovicích každý den „pumpují“ za závory potraviny, sladkosti i květiny. Prostě napečou koláče, buchty, sušenky a spojka z Litovle je pak rozváží potřebným. Úžasné!

Život v uzavřeném městě, den sedmý: Pozdravy za časů korony

A ještě přidám jedno jméno. Jan Borovka dál po svých roznáší roušky či nákupy. Upozornila na něj jedna paní na Facebooku, že jeho jméno není tak slyšet, jako třeba jiná. Tak tady je. Díky moc všem.

Společně to zvládneme. Nic netrvá věčně. Držme se.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník